Vladimír Merta - Ballades De Prague

Žánr: folk
Vydáno: 1969                                                 MikRETROcenze: občas se vyplatí sfouknout prach!
Songů: 8

Album Ballades De Prague Vladimíra Merty letos oslavilo celých padesát let od vydání. Tato první nahrávka tuzemského písničkářství představuje jeden z mnoha nečekaných příběhů z dějin populární hudby a zároveň dobrý důvod pro návrat rubriky MikRETROcenze.

Francouzský název alba nebyl zvolen z dnes tak časté touhy po světovosti. Ballades De Prague totiž světové je. Vladimír Merta se k jeho natočení dostal v podstatě náhodou v průběhu svého pobytu ve Francii v roce 1968 a u francouzského labelu Disques Vogue nahrávka vyšla. V Československu se tedy šířila pouze formou zvěstí.

Písničkář, známý pro své mnohavrstevnaté texty i neortodoxní přístup k písňové struktuře na přání vydavatele kromě skladeb, které dodnes představují pilíř jeho tvorby (Chtít chytit vítr, III. perníková válka, Pomeranče Hieronyma Bosche) nahrál také lidovky nebo koledu Nesem vám noviny. Tento absurdní mix ale funguje i po padesáti letech.

A co bylo dál?
Vladimír Merta se v následujícím půlstoletí ukázal jako možná nejvýznamnější zástupce první generace folkových písničkářů u nás. Jeho tvorba je lemována všemožnými experimenty, které vlastně naznačuje už debut Ballades De Prague.

Zkuste zde:
 

Ponk - Diedina

Žánr: teď už fakt postfolklor
Vydáno: 14. 12. 2018
Songů: 13

Brněnští Ponk nazvali před třemi lety svou debutovou nahrávku Postfolklor a tímto výrazem označili také svou žánrovou "škatulku." Škoda, že si tento název nenechali pro aktuální řadovku, která při opěvování moravské dědiny působí futuristicky i nostalgicky zároveň.

Najazzlé úpravy lidových písní zde totiž ustoupily autorské tvorbě, která si z folklóru spíše vypůjčuje některé z jeho hlavních atributů. Skupina se zde ještě více odvázala a přestože využívá tradiční instrumentář (kontrabas, cimbál, housle), tradičně už vůbec nezní. S každou další písní se Ponk předešlé nahrávce vzdalují a v některých okamžicích může být snad řeč i o rockovém groovu,  cimbálové psychedelii nebo folklórním hip-hopu!

Zatímco hudebně se v případě Diediny jedná o výrazný krok vpřed, v případě textů to tak jednoznačné není. Lidovou hudbu zde totiž často vystřídal lidový humor, kterému desítky let postupného tříbení pointy prostě chybí. 

Palec nahoru: hudebně až nečekaně zajímavé.
Palec dolů: texty občas zaostávají.
Top Track: Dycky Dobre
Zkuste zde:
 

Dálava - The Book Of Transfigurations

Žánr: moravské lidovky. I když...
Vydáno: 7.4. 2017
Songů: 13

Rozličných fúzí čehokoliv s folklórem je v poslední době česká a slovenská scéna přeplněná. V tak neortodoxním podání jako v případě projektu Dálava jste ale nejspíš moravskou lidovou hudbu ještě neslyšeli. Ještě zajímavější je ale její background.

Za Dálavou stojí manželský pár ve složení Aram Bajakian (původem arménský kytarista se zkušenostmi od Lou Reeda nebo Johna Zorna) a Julia Ulehla (pravnučka propagátora moravské lidové hudby Vladimíra Úlehly), na jejímž projevu je znát, že česky se neučila na moravské dědině, ale v New Yorku.

Místy v nahrávce převládají vlivy jazzu, jindy klidně noise rock a nebo arménské a jiné hudební příchutě. Písničkám jako Na strážnickom rynku nebo Dyž sem já šel přes hory ale dodává tento cizí náhled zvláštní sílu. O to víc, když se člověk dozví, jaký úspěch tyto písně, vytržené ze svých přirozených kořenů, slaví u hudebních fajnšmekrů po celém světě.

Palec nahoru: nic pro tradicionalisty!
Palec dolů: nic pro tradicionalisty!
Top Track: Vyletěla holubička

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku. 

Narajama - Concurrere

Žánr: prog rock s cimbálem
Vydáno: 22.9. 2017
Songů: 9

Debutová deska Vytancuj chmury kapely Narajama vyšla už před více než dvaceti lety. Kapela se ale po celou tu dobu (částečně i kvůli několikaleté hibernaci) drží spíše v ústraní tuzemské scény a je oblíbená hlavně u "těch, kteří vědí".

Také letošní nahrávka Narajamy (nejen svým názvem navazující na předchozí Convergere) stojí na nezvyklém spojení moravského folklóru s britským progresivním rockem. První prvek reprezentuje cimbál i fakt, že podstatnou část repertoáru tvoří lidové písně, druhý potom elektrické kytary a do detailu prokomponovaná struktura písní.

V těch má své místo také rozšířená rytmická sekce, aluze na východní world music nebo pocta americkým Talking Heads. Ačkoliv by se podle tohoto výčtu mohlo zdát, že Concurrere bude trpět nekonzistencí, opak je pravdou.

Palec nahoru: album, které potvrzuje pověst Narajamy jako jedné z nejlepších tuzemských neznámých kapel.
Palec dolů: letošní album míchající cokoliv s folklorem číslo 534.

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Dagmar Voňková - Hostina

Žánr: folk
Vydáno: 26.5. 2017
Songů: 12

Možná nejvýznamnější tuzemská písničkářka natočila po mnohaleté pauze své další album. Tentokrát Dagmar Voňková nespojila své síly s dalšími hudebníky a na Hostině tedy slyšíme pouze její hlas a specifickou hrou na akustickou kytaru.

A světe, div se, ale ono to bohatě stačí! Ačkoliv písničkářku čeká příští rok sedmdesátka, zní její hra i hlas stále překvapivě svěže. Přesně jak si to její písně, postavené opět na silném propojení s přírodou, vyžadují.

Málokdo si v dnešní době dovolí napsat písně o starém dubu nad vesnicí nebo o houževnaté trnce, která každý rok rozkvétá a dělí se o své plody s ptáky i laněmi. V podání Dagmar Voňkové přitom působí tyto písně uvěřitelně a samozřejmě jako poezie Bohuslava Reyneka. Možná také proto se v kuloárech o Hostině mluví jako o nejlepší folkové nahrávce tohoto roku. Naprosto oprávněně.

Palec nahoru: nenápadná první dáma tuzemského písničkářství.
Palec dolů: vzhledem k dosavadnímu vydavatelskému tempu se možná jedná o poslední album...

Zkuste zde:

slyšte Hostinu na Deezeru, sledujte Mikrorecenze na Facebooku.

Clarinet Factory - Meadows

Žánr: klarinetový minimalismus
Vydáno: 3.3. 2017
Songů: 10

Klarinetů nemusí být tisíc. Kapele Clarinet Factory například stačí pouze čtyři na to, aby svou hudbou úspěšně překračovala hranice žánrů i států. Svědčí o tom i aktuální řadovka Meadows.

Meadows je po řadě elektronických a remixových nahrávek skupiny návrat ke kořenům, k přírodě, k písničkám a tak trochu i k lidové hudbě. To podtrhuje i spolupráce s folklórním souborem Grunik ve skladbách jako Luky zelené.

Přesto mají ale Clarinet Factory pořád o něco blíže k minimalismu vážné hudby dvacátého století s tím, že důležité slovo mají na albu také field recordings.

Meadows je potom především padesátiminutová oáza klidu a některé skladby z desky tak mohou na první poslech dokonce fungovat spíše jako backgroundová hudba. O to více času se dá ale poslechem alba strávit.

Palec nahoru: další pestrá kolekce s klarinety v hlavní roli.
Palec dolů: na první poslech často jednotvárné.

Zkuste zde:
 

Sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Beránci a vlci - Beránci a vlci

Žánr: najazzlý folklór
Vydáno: 24.2. 2017
Songů: 13

Jitka Šuranská Trio, Spolek nezávislých jazzmanů, Ženský sbor z Kudlovic a RukyNaDudy: výčet hudebních těles, které se spojily v projektu Beránci a vlci. Jeho stejnojmenná deska vyšla na konci letošního února.

Jak je znát už ze seznamu účinkujících, jedná se o album, které je rozkročeno mezi několika žánry a přístupy. Nahrávka tedy obsahuje jak jednoduché a krátké lidové popěvky z okolí Beskyd, tak sedmiminutové skladby, které se po folklórním úvodu zvrhnou v jazzovou improvizaci, kde se setkávají pastýřské píšťaly s mandolínou a elektrickou kytarou.

Přitom se ale pořád nejedná o akademické hraní pro extrémně erudované posluchače. Tato nezvyklá hudební kombinace totiž dokáže být díky řadě prvoligových muzikantů atraktivní pro každého. Nejen díky tomu u nás letos budou Beránci a vlci v rámci world music hledat konkurenci jen těžko.

Palec nahoru: přirozeně znějící žánrové prolínání.
Palec dolů: na této nahrávce se slabiny hledají těžko.

Zkuste zde:
 

pokud chcete být v obraze, sledujte nás Mikrorecenze i na facebooku.

Katarína Maliková - Pustvopol

Žánr: postfolklor
Vydáno: 11.11. 2016
Songů: 14

Jako postfolklor označuje svou tvorbu brněnské uskupení Ponk, taková škatulka se ale dobře hodí také pro album Pustvopol, pod kterým je podepsaná Katarína Máliková. Tato její debutová deska vyšla loni v listopadu u Slnko Records.

Pustvopol čerpá z horehronského folklóru stejně jako z možností soudobé vážné hudby a alternativního popu. Střídá se tu originální pojetí lidových písní a autorské skladby Kataríny Málikové. Ty si nehrají na folklor, odráží ale pocity a nálady, které má zpěvačka se svým rodným regionem spojené.

Jak naznačuje už obal desky, nálada Pustvopolu je spíše temná, zamlžená. Zároveň také hudebně velmi bohatá, hlavní protagonistku totiž doprovází ještě šest mladých hudebníků se zkušenostmi převážně ze sféry vážné hudby. Výsledkem je tak mimořádně dotažený debut.

Palec nahoru: další (kolikátá už?) trefa do černého v podání Slko records.
Palec dolů: lidové písně ztratily svou původní zpěvnost.

Zkuste zde:


sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Edo Klena & Klenoty - Škaredý deň v Chujave

Žánr: folkrock
Vydáno: 29.3. 2016
Songů: 15

Jeden z mála slovenských písničkářů a zároveň milovník krtečka Edo Klena vydal loni v březnu se svou skupinou Klenoty desku Škaredý deň v Chujave. Jak to tak bývá, k našim uším se nahrávka dostala až teď.

Svým archaickým vizuálem album trochu klame. Je sice pravda, že Škaredý deň v Chujave cílí spíše na konzervativnější posluchače, pokud se ale člověk pořádně zaposlouchá, zjistí, že v patnácti skladbách Klenoty cestují od folkloru přes rock a reggae až po rap. Toto hudební cestování přitom působí naprosto přirozeně.

Obsahová náplň alba se potom s nadhledem zaobírá minulostí (Zomrel estebak, Ujo Michal vzpomíná), současností (Cucham losy) a věčnými písničkářskými tématy jako je láska nebo nezastavitelné stárnutí.

Palec nahoru: stará písničkářská škola.
Palec dolů: stará písničkářská škola.

Zkuste zde:
 

 pokud chcete být v obraze, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Bobova Diéta - Ješafel

Žánr: znáte Nerez?
Vydáno: 8.3. 2016
Songů: 13

Košická Bobova diéta je jeden z těch skrytých klenotů, kvůli kterým fungují blogy jako je tento. Už letos v březnu vydala skupina desku Ješafel a přesto je tento jeden z prvních článků o ní.

Ješafel čerpá z různých koutů world music, včetně brazilské bossa novy, gipsy music, nebo židovského klezmeru, kteréžto vlivy jsou naroubovány na jazzové základy. Kromě čtyřčlenného jádra kapely se na tvorbě Ješafelu podílela řada dalších hudebníků a její vklad je znát.

Ačkoliv se skupina tentokrát - oproti předchozí nahrávce, která vyšla před dlouhými jedenácti lety - soustředila spíše na stránku instrumentální, vynikají písně často překvapivou zpěvností. Ve spojení se šlapajícím podkladem a současným návratem poptávky po akustické hudbě se člověk až diví, že o Bobovo dietě není slyšet více.

Palec nahoru: návaznost na world/folk Nerezu.
Palec dolů: nevýraznost některých skladeb.

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku, dík.

Slniečko - Falošne, ale s citom

Žánr: world music z vidieku
Vydáno: 19.6. 2015
Songů: 15

Deska Falošne, ale s citom piešťanského Slniečka (nebo taky Punta a rybacích hlav) v těchto dnech sice slaví rok od svého vydání, přesto se o ní u nás prakticky vůbec neví. A to je škoda.

Slniečko jsou už v podstatě veteráni slovenské scény. Aktuální deska je jejich osmou v pořadí a představuje tradiční mix žánrů, kterým vévodí gipsy music, lidová hudba, ale i rock nebo punk.

Ačkoliv má hudba skupiny kořeny v různých částech světa, z textového hlediska je doma na vesnici. Na Falešno, ale s citom se střídají klasická témata jako alkohol a ženy, nebo veselé historky o tom, jak se protagonista praštil železem do hlavy a jak se skoro pozvracel v autobuse cestou z pohřbu. Ačkoliv je deska Falošně, ale s citom vlastně sbírkou veselých historek ze života na vidieku, skrývá se v některých písních za vrstvou úsměvu také vážnější téma.

Palec nahoru: Zábavná nahrávka...
Palec dolů: ...v některých případech bohužel jen při prvních posleších.

Zkuste zde: 
 

ohodnoťte album na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Tomáš Kočko & Orchestr - Velesu

Žánr: World Music 
Vydáno: 29.4. 2016
Songů: 9

Profesionální sympaťák a sběratel hudebních cen Tomáš Kočko vydal na konci dubna u Indies Scope novou desku Velesu. Název naznačuje, že i na tomto albu budeme mít co dočinění s pohanskými motivy.

Velesu je tentokrát autorská nahrávka, na které se hlavní protagonista dostatečně vyřádil také v roli producenta. Tomáš Kočko vždycky uměl vkusně propojovat folklór a moderní vlivy a nejinak je tomu na této nahrávce. Jednotlivé písně tak mají poměrně velké žánrové rozpětí.

Slovanský bůh Veles byl spojován se smrtí a podsvětím. Velesu je ale dotažená world music nahrávka, protkaná reáliemi z předkřesťanské mytologie, oplývající armádou instrumentů a i přes toto své temné téma také zpěvností. Hlavně je ale posluchačsky dobře přístupná nejen pro zaryté folkloristy, ale také pro nás, normální lidi.

Palec nahoru: tradičně dobře odvedená práce.
Palec dolů: ...fakt jsem se snažil na něco přijít.

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte Velesu na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Beata Bocek - O Tobje

Žánr: world music
Vydáno: 12.1. 2016
Songů: 16

Valmezská písničkářka Beata Bocek se se svou aktuální řadovkou O Tobje ocitla na rozcestí stylů i přístupů. Rozhodla se vydat všemi směry najednou.

A nebylo to špatné rozhodnutí. O Tobje je pestrý hudební kaleidoskop a zároveň optimistická nahrávka, složená z šestnácti příběhů, ve kterých se kromě polštiny vystřídá také angličtina, švédština nebo čeština. Podobně by se dali vyjmenovávat participující hudebníci a armáda instrumentů.

Beata Bocek ve svých písních zaznamenává často obyčejné věci, které my ostatní jen míjíme a přesto stojí za to se u nich zastavit.

O Tobje je přirozeně zpěvná kolekce, u jejích kořenů totiž stojí muzicírování spíš než muzikanství. Poctivá deska, která má šanci zaujmout nejen lingvisty.

Palec nahoru: světová world music deska.
Palec dolů: možná přehnaná stopáž.

Zkuste zde:


Sledujte Mikrorecenze i na facebooku. 

Robert Pospiš & Martin Sillay - Balady

Žánr: lidovky revisited
Vydáno: 1.12. 2015
Songů: 11

Dvojice Robert Pospiš & Martin Sillay pro mne patří mezi nejzajímavější úkazy slovenské hudební scény. Po desce Doba to potvrzují také loňským albem Balady, kde pánové natočili své verze slovsnských lidových písní.

Spolu s hostujícím violoncellem a bicími zpracovávají Pospiš a Sillay smutné popěvky, ve kterých se smrt objevuje stejně často jako postava Janíčka. Pomalé tempo, syrový zvuk a nezdůrazňovaná, ale rozpoznatelná lidová melodika.

Nejen kvůli tomu je atmosféra nahrávky po celou dobu velmi napjatá. Důvodem jsou jistě strohé aranže, postavené na elektrické kytaře, které hudbu posouvají k introvertnímu alternativnímu rocku.

Také texty si Pospiš a Sillay přizpůsobili k obrazu svému, některým písním ubrali sloky, jiné změnili více a Po hore, po hore je čistě autorská. Vše ale dohromady funguje.

Palec nahoru: zajímavý koncept i provedení, poctivá nahrávka.
Palec dolů: některé skladby předěláním ztratily svůj smysl.

Zkuste zde:


ohodnoťte Balady na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Radůza - Marathon, příběh běžce

Žánr: prý chansonetto
Vydáno: 8.5. 2015
Songů: 16

Nahrávky písničkářky Radůzy patří dlouhodobě mezi to nejlepší, co česká populární hudba nabízí. Nová deska Marathon, příběh běžce je navíc to nejzajímavější, do čeho se zpěvačka zatím pustila.

Kromě klasického hudebního nosiče totiž obsahuje také Radůzinu (audio)knihu. Ta se skládá z deseti příběhů, odehrávajících se na pozadí válek a bojů od bitvy u Marathonu po druhou světovou válku.

Skladby alba potom přímo odkazují (jak po textové, tak překvapivě i po hudební stránce) k jednotlivým povídkám a tvoří jakýsi její soundtrack, který se sice dá poslouchat i bez znalosti kontextu, ale s ním je mnohonásobně silnější.

Absurditu války už ukázal bezpočet umělců. Marathon ale i tak přináší něco nového a nutí k přemýšlení.

Palec nahoru: válka očima lidí, koně i blech a prostřednictvím folku, lidovky, šansonu i country.
Palec dolů: na poslech je deska možná až moc nesourodá.

Zkuste zde:
 

Poslechněte Marathon na deezeru, ohodnoťte na csmusic a sledujte Mikrorecenze i na facebooku. 

Ponk - Postfolklor

Žánr: alternativní lidovka
Vydáno: 29.4. 2015
Songů: 11

S popularitou Šlágr TV může mít člověk dojem, že i lidová hudba se stala jen fast foodovým produktem. Naštěstí se i mezi novými soubory najdou čestné výjimky, které se nevydávají jednodušší cestou samohrajkových kláves. Mezi tyto výjimky patří například brněnské trio Ponk.

Dle svých slov hrají Ponk postfolklor a toto svérázné označení svého hudebního stylu si skupina dala i do názvu debutového alba. To je sice založeno z velké části na zvuku cimbálu, kontrabasu a houslí, ale klasické úpravy lidových písní rozhodně nepřináší.

S jednotlivými písněmi si Ponk hraje, mění názvy, vybírá si pouze části skladeb, některé písně výrazně zpomaluje a obratně vstřebává vlivy jiných žánrů. Právě to činí z desky velezajímavý artikl. Kapela se navíc drží konceptu, naznačeném obalem desky a všechny písně pojednávají o smrti.


Palec nahoru: experimentování na poli folklóru? zajímavé.
Palec dolů: písně ztrácejí přirozenou zpěvnost.

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte Postfolklor na csmusic, sledujte Mikrorecenze na facebooku.