středa 28. října 2015

Please The Trees - C /\ r P

Žánr: špinavý alternativní rock
Vydáno: 21.9. 2015
Songů: 8

Please The Trees jsou už delší dobu sázkou na jistotu. Produkují zajímavou hudbu, jsou v dobrém smyslu angažovaní a frontman Václav Havelka k tomu natáčí jako na běžícím páse skvělé desky svých vedlejších projektů.

Letos se konečně dostalo i na novou nahrávku samotných PTT. Ta už je sice na světě více než rok a půl, ale nejspíš právě kvůli jiným projektům (hlavně Tvrdý/Havelka) si musela na vydání počkat.

C /\ r P byla natočena skoro naživo a její zvuk opravdu připomíná atmosféru koncertů kapely. Zkreslené kytary jsou tady téměř všudypřítomné a kapela občas zamíří až do noisových vod. V tom všem kompaktně působícím a hypnoticky syrovém bordelu se vlastně skrývají i poměrně silné melodie a písně. Je ale třeba se deskou pořádně proposlouchat. A za opakovaný poslech C /\ r P stojí rozhodně.

Palec nahoru: Please The Trees jsou prostě daleko...
Palec dolů: Fanoušci melodiky, melancholie a občasných akustických pasáží z předchozích desek mají smůlu.

Zkuste zde:


ohodnoťte desku na csmusic, sledujte mikrorecenze i na facebooku.

neděle 25. října 2015

Queer Jane - Flowerville

Žánr: retro rock
Vydáno: 24.6. 2015
Songů: 11

Říká se, že od jisté doby se hudební historie jen neustále opakuje a nic nového vlastně nevzniká. Důkazem budiž například obrovské množství interpretů, kteří se snaží oživit ve své hudbě ducha let minulých. Do této skupiny patří i bratislavští Queer Jane.

Toto slovenské trio vzývá na svém debutovém albu Flowerville (deska byla nahraná ve vesnici Kvetoslavov) šedesátá léta. Především potom popovou melodiku The Beatles a The Beach Boys.

Vlivů by se v ale dalo najít víc a Queer Jane zároveň mají spoustu vlastních nápadů, které do šedesátkové formičky dosazují. Výsledkem je tedy zábavné a bezstarostné popové album, z nějž má vlastně každá píseň pořádný hitový potenciál. A k tomu ten skvělý zvuk...

Kdyby po světě podobných kapel v současnosti neběhalo až moc, řekl bych, že Flowerville je jasná exportní záležitost.

Palec nahoru: Poctivý šedesátkový revival.
Palec dolů: Nic nového pod sluncem.

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte Flowerville na csmucic, sledujte nás i na facebooku.

úterý 20. října 2015

Už jsme doma - Tři křížky

Žánr: Už jsme doma
Vydáno: 18.09. 2015
Songů: 11

Už jsme doma je v české kotlině jedinečný úkaz. Po třicet let se drží jasného konceptu, spojujícího hudbu, slova a obrazy. Přesto dokáže stále překvapovat, což potvrzuje aktuální výběrovka Tři křížky, vydaná k příležitosti zmiňovaného výročí.

Starší skladby byly totiž nahrány znovu a aby se ještě více podtrhla jejich aktualizace, byly jim změněny názvy. Například z Jassicy se tak stala Kytovka a z Uší Slechy.

Důležitější jsou ale změny po stránce hudební, které jsou často poměrně radikální. Některé písně musely projít nutnou změnou z důvodu jiného nástrojového obsazení současné sestavy, u většiny ale bylo změněno tempo, melodie i aranže. Poslech je tedy zábavný a objevný i pro dlouholeté fanoušky skupiny.

Ty určitě potěší také fakt, že obal desky tvoří nová kresba Martina Velíška, s čímž ještě nedávno počítal málokdo.

Palec nahoru: Skvělá bilanční deska. Navíc už se prý pomalu peče nová řadovka.
Palec dolů: Pokud si desku koupíte kvůli Hollywoodu, zklame vás.

Zkuste zde:


ohodnoťte Tři křížky na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

neděle 18. října 2015

Mutanti hledaj východisko - Můj bůh září do mých temnot - černoch

Žánr: absurdní hip hop
Vydáno: 18.12. 2014
Songů: 14

Mutanti hledaj východisko je další kapela z katalogu pražského vydavatelství Ladmine Alert, personálně propojená se skupinou Vložte kočku. O loňských Vánocích duo vydalo debutovou desku (resp. kazetu) a ta se po dlouhém putování dostala až do zorného pole Mikrorecenzí.

Album je dokonale absurdní. Od názvu přes obal až po samotnou hudbu. Minimálně pro mne tu prim hrají texty, popisující ujeté příběhy, ve kterých je dostatek místa pro smrt, incest a nebo šílenství.

Vrcholným okamžikem je zcela jistě sedmiminutový (v rámci desky standart) epos Opěvování země. Ten dokazuje, že Mutanti v sobě mají také pořádnou porci Bratrů Grimmů.

Samotná hudba je potom podobně šílený slepenec všeho, co autorům zrovna přišlo pod ruku. Mutanti očividně opravdu hledají východisko kde se dá.

Palec nahoru: svéhlavé, divné, originální.
Palec dolů: Diskotéka je opravdu track za trest.

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku

úterý 13. října 2015

Epydemye - Kotlina

Žánr: folk
Vydáno: červen 2015
Songů: 11

Jsou desky, které proletí sluchovody bez toho, aby v posluchači zanechaly jakoukoliv stopu. Jsou ale také nahrávky, které nutí k přemýšlení a někdy i k činům. Jako Kotlina jihočeské Epydemye.

Deska v jedenácti skladbách připomíná osobnosti moderních českých dějin. Příběhy Milady Horákové, Jana Palacha i méně známých národních hrdinů i zbabělců ožívají v melodických písních folkového tria překvapivě působivě.

Po závěrečné písni Kdo jsme my má posluchač chuť jít položit květinu na nejbližší pomník padlým, zjistit příběhy svých příbuzných a nebo právě někoho z hrdinů Kotliny. A to vůbec není málo. Naopak si nevzpomínám, kdy naposledy by mne hudba k takovéto činnosti nutila.

Palec nahoru: v dobrém smyslu angažovaná hudba.
Palec dolů: snaha o autentičnost ne vždy vyjde na sto procent.

Zkuste zde:
  

Ohodnoťte Kotlinu na csmusic a sledujte nás i na facebooku.

neděle 4. října 2015

Gutalax - Shit Happens

Žánr: Grindcore
Vydáno: 13.7. 2015
Songů: 16

Jihočeská parta veselých hovniválů se dopracovala k druhé řadové desce. Všem, kteří měli s touto kapelou někdy co do činění je jasné, že i tentokrát se bude jednat o skrz naskrz hnědou záležitost.

Nahrávka snad ani nemohla mít výstižnější název. V tom jsou ale Gutalax přeborníky, v perverznosti titulů písní se s nimi mohli měřit snad jen nedávno zesnulí Isacaarum. Až se jednomu může zdát, že pánové věnují více času jazykovým hříčkám než hudbě.

Ta je postavená na poměrně primitivních kytarových postupech (u grindu žádné překvápko), ale hlavně díky variabilnímu vokálu je vlastně dost zábavná. Ne, není to hudba na rande ani na pohřeb. Spíše guilty pleasure, kterou si pustíte až potom, co si ověříte, že to nikdo neuslyší.

Palec nahoru: vtipná půlhodina shitů.
Palec dolů: normální člověk se poslechem desky moc chlubit nebude.

Zkuste zde:
 

Pokud chcete být v obraze, sledujte nás i na facebooku.