úterý 12. listopadu 2019

Edo Klena & Klenoty - Vata

Žánr: rock
Vydáno: 26. 7. 2019
Songů: 15

Ať už jako sólový písničkář nebo jako frontman rockových kapel vystupuje více než třicet let. A přestože může v kontextu současné slovenské scény působit jako anachronistická postava z hudebního skanzenu, Edo Klena nezahálí a letos tak vydal se svými Klenoty po třech letech novou desku Vata.

Album pokračuje v tradici předchozích nahrávek. Klena je především dobrý pozorovatel a na Vatě plynule přechází z písní osobního charakteru do politiky i od humoru k filozofování. Najdeme tu tak popis detektivního pátrání po ztracených brýlích (spoiler alert: ano, byly na čele), reakci na vraždu Jána Kuciaka a jeho partnerky i trefný políček svým kolegům z hudební branže.

Klenoty jsou žánrově poměrně verzatilní a pestrosti alba pomohly i duety s Katarínami Knechtovou a Koščovou. Při poslechu nahrávky je ale zřejmé, že Klenův zpěv funguje mnohem lépe při akustičtějších polohách (Hlavne nerušiť, Bol som tu) než v rockově zatěžkaných kusech.

Palec nahoru: stará písničkářská škola (haha, to už jsem psal i u předchozí desky).
Palec dolů: stará písničkářská škola (haha, to už jsem psal i u předchozí desky).
Top Track: Bol som tu

Zkuste zde:
 

sobota 9. listopadu 2019

Ochepovsky Project - Take Care Of Me

Žánr: moderní jazz
Vydáno: 27. 4. 2019
Songů: 7

Původem ruský kytarista Igor Ochepovský kolem sebe dokázal za několik let svého pobytu na tuzemské jazzové scéně shromáždit skupinu mladých hudebníků, kteří se v rámci žánru nemají chuť ohlížet k velikánům minulosti, ale soustředí se na aktuální trendy. Po debutu I'm The Wild z roku 2017 to dokazuje také letošní Take Care Of Me, vydané pod hlavičkou Ochepovsky Project.

Novinkou oproti debutové nahrávce je přítomnost slovenské zpěvačky Kristíny Mihaľové, jejíž soulový projev je výraznou součástí hned několika skladeb. Také zbylá (bezmála) desítka zúčastněných hudebníků přináší do Ochepovsky Projectu elementy různých žánrů od klasiky k hip-hopu a výsledek je tak pro svůj eklekticismus jen těžko zařaditelný do jedné škatulky.

Album je propagováno jako "Live EP" a ačkoliv zcela bez postprodukčních zásahů se deska rozhodně neobešla, může Take Care Of Me opravdu sloužit jako působivá ukázka toho, jak mohou koncerty skupiny znít.

Palec nahoru: při koupi fyzického nosiče získáte kromě skvělé hudby i strom. Fakt!
Palec dolů: chybí určitá živelnost/divokost předchozí desky.
Top Track: Try

Zkuste zde:
  

středa 6. listopadu 2019

MC Gey - RλP​-​LIFE: Epizoda 2

Žánr: rap battle
Vydáno: 1. 10. 2019
Songů: 22

"Nevstoupíš dvakrát do téže řeky," pravil kdysi temný filozof Hérakleitos. Dva a půl tisíce let poté vzal MC Gey do rukou mikrofon a páčidlo, aby vydal druhou epizodu svého průlomového alba RλP​-​LIFE z roku 2016.

Když dvojka, tak se vším všudy. Deska obsahuje 22 skladeb, dlouhých 0:02, 0:22 nebo 2:22 minut. Stejně jako v případě jedničky prochází celým albem také leitmotiv nekonečného rapového battlu s imaginárními protivníky a tvůrčí variace na téma "tvoje holka je tak tlustá, že." Tentokrát se k němu ale přidávají také vážnější linky.

V mezidobí od vydání jedničky se totiž MC Gey stal otcem a svou dosavadní zkušenost často reflektuje i na Epizodě 2. Možná právě proto se v řadě textů věnuje také vlivu rapperů na mládež: "prázdný slova, plný účty, nová doba, mladý učíš, jak bejt nula, kluci by chtěli bejt stejnej čurák jak seš ty, maj z toho úzkosti, generace nuda." 

Palec nahoru: opět sbírka nejlepších punchlines naší scény, tentokrát i s vážnějšími podtóny.
Palec dolů: takové překvapení jako jednička už to samozřejmě není.
Top Track: Já už chci domů

Zkuste zde:
 

pondělí 4. listopadu 2019

Divnotaj - Večerní rána

Žánr: indie folk s pozounem
Vydáno: 21. 8. 2019
Songů: 4

Pod názvem Divnotaj se původně skrýval sólový písničkářský projekt kytaristy Dalibora Hrubeše (MarZ, Emozpěv). Jako v tolika jiných případech se ale také Divnotaj postupem času rozrůstal o další členy a debutové EP Večerní rána ho tak představuje v plnohodnotné kapelní sestavě.

Název alba poměrně výstižně definuje líně melancholickou náladu, která prochází všemi písněmi. Velmi působivě v tomto kontextu funguje především spojení křehkého hlasového (a vlastně i kytarového) projevu hlavního protagonisty s pozounem Štěpána Janouška.

Také ostatní hudebníci Hrubešovu kostru tvůrčím způsobem obalují a EP tak na necelých dvaceti minutách cestuje od alternativnímu folku k najazzlému rapu, přičemž možná nejsilnější je tak paradoxně právě v instrumentálních pasážích. Snad se tedy v tomto složení nejedná o jednorázový projekt, ale o ochutnávku věcí příštích.


Palec nahoru: příjemně nevtíravá a podzimně melancholická nahrávka.
Palec dolů: na písničkáře někdy až podezřele bezobsažné působící texty.
Top Track: Tak akorát

Zkuste zde:
 

úterý 8. října 2019

Korben Dallas - Bazén

Žánr: slovenská alternatíva
Vydáno: 8. 3. 2019
Songů: 10

Korben Dallas jsou příkladem interpreta, který se ani po vybojování pevné pozice na scéně nedrží zuby nehty svého zavedeného stylu. Ten naopak Korben Dallas změnili už několikrát, nejvýrazněji potom asi na aktuální nahrávce Bazén, na které kapela vlivem producenta Eddieho Stevense jakoby zradioheadovatěla.

Nové skladby se soustředí na zvukové barvy, opouští písničkovou strukturu a mají také výrazně delší stopáž, která poskytuje dostatek prostoru pro nenápadnou a o to efektivnější gradaci. Tu jsou ale muzikanti ochotni shodit zdánlivě náhodnými a rušivými vstupy kláves, elektroniky a pazvuků, které se objevují na ploše celé nahrávky.

Loopy, mdlá tempa, ženské back vokály, experimentální pasáže, silné hooky, field recordings, ale také až funkové groovy a taneční rytmika. To vše se na nahrávce plynule prolíná a pohromadě jako celek to vše drží hlavně díky hlasu frontmana Juraje Benetina. To je totiž často jediný styčný bod s dosavadní tvorbou kapely.

Palec nahoru: suverénně jedna z nejlepších desek roku!
Palec dolů: paradoxně u kratších skladeb deska ztrácí tah.
Top Track: Rovnováha

Zkuste zde:

 

sobota 28. září 2019

D2ti De3t2 - ...v bytě nad řekou

Žánr: to zas budou jatka
Vydáno: 28. 8. 2019
Songů: 10

D2ti De3t2 představují na tuzemské podzemní scéně už skoro dvacet let jistotu. Ať už jistotu hudby, otesané až na samou dřeň a nebo jistotu pískání v uších ještě den po koncertě. I přes ty křížky na hřbetě pánům sil - zdá se - neubývá, o čemž svědčí fakt, že kapela teď po čtyřech letech obohatila svou diskografii o další barvy hluku ve formě desky ...v bytě nad řekou.

"Rozpoutej to / Polib hada na prdel / Rozpoutej to / To zas budou jatka!"

Ani třetí deska D2tí De3t2 výrazně nevybočuje z trendu, nastaveného předchozími nahrávkami. Přes posluchače se tak v půlhodince převalí nahuštěná, nakřáplá a syrová kytarová bouře, připravená srovnat vše se zemí.

Tato hluková hmota je někde podpořená až rock'n'rollovou rytmikou (Ustup do hor), jindy zase ozdobená například zvukem houslí (S obřad). S čestnou výjimkou klavírní kvazi soudobky v předposledním Preludiu se tu ale jede zásadně s plynem, stlačeným až hluboko k podlaze.

Palec nahoru: očekávatelný nářez.
Palec dolů: tyjo, vlastně by mi vůbec nevadilo, kdyby bylo těch barev trochu víc.
Top Track: Rurální

Zkuste zde:
 

neděle 17. února 2019

No Heroes - Heart Beats

Žánr: pop rock
Vydáno: 5. 10. 2018
Songů: 4

Vlastně učebnicový případ: před deseti lety měli No Heroes našlápnuto, vyhrávali hudební soutěže a dle dobových předpovědí je čekala velká budoucnost. Ta ale nepřišla a ambice zcela nenaplnil ani personálně propojený Tommy Indian. Deset let po vydání debutu Heart One se teď No Heroes vrací s jeho následovníkem ve formě EP Heart Beats.

Opakovat chyby našich předků a prorokovat skupině bůhvíco by dnes už bylo mimo mísu. Prorokovat je ale možné posluchačům a to hlavně příjemný kytarový pop rock tradičního střihu. Na čtveřici skladeb je znát skladatelská, hráčská a vlastně i aranžérská vyzrálost No Heroes a různorodě působící písně tak spojuje kromě silných melodických nápadů hlavně charismatický vokál Čechoameričana Thomase Kliky.

Všechny čtyři písně jsou na první poslech hitovky, na druhou stranu jim ale chybí to něco, čím by se skupina podstatněji vyčnívala z řady žánrově spřízněných souborů.

Palec nahoru: po všech stránkách poctivá,
Palec dolů: i když možná ne dostatečně osobitá nahrávka.
Top Track: Walking in the Streets

Zkuste zde:
 

čtvrtek 7. února 2019

YM - Lorenzovi hoši

Žánr: country
Vydáno: 4. 12. 2018
Songů: 12

Členové skupiny Kiss se v roce 1986 rozhodli, že bude skvělé, když všichni zároveň vydají své sólové desky. O třicet let později přešla k obdobné taktice i skupina Květy. Už dva členové tohoto tria tak loni pod hlavičkou YM zveřejnili svá alba a zbývající třetí by se měla objevit v průběhu letošního roku.

Každé album je žánrové, perkusionista Aleš Pilgr tak stojí za elektronickým Japoncem, frontman Martin E. Kyšperský je autorem country nahrávky Lorenzovi hoši. Na té ho kromě zbytku Květů doprovází i kytarista Petr Uvira nebo Mucha. 

Kyšperského Lorenzovi hoši využívají zažitých žánrových klišé a album je tak plné postav dobrodruhů, karbaníků, tuláků, kriminálníků a psanců. V textech není daleko k výstřelům, ale naopak ani k přírodní lyrice. Podobně "předvídatelná" je i hudební stránka, ve které nechybí rezofonické kytary, banja, housle a táborákové refrény. Lorenzovi hoši dobře vyvažují poctu žánru s lehkou ironií.

Palec nahoru: hele ona je to vlastně dobrá hudba.
Palec dolů: škoda, že se jedná jen o jednorázový projekt.
Top Track: S cizíma koňma

Zkuste zde:
 

středa 30. ledna 2019

Ponk - Diedina

Žánr: teď už fakt postfolklor
Vydáno: 14. 12. 2018
Songů: 13

Brněnští Ponk nazvali před třemi lety svou debutovou nahrávku Postfolklor a tímto výrazem označili také svou žánrovou "škatulku." Škoda, že si tento název nenechali pro aktuální řadovku, která při opěvování moravské dědiny působí futuristicky i nostalgicky zároveň.

Najazzlé úpravy lidových písní zde totiž ustoupily autorské tvorbě, která si z folklóru spíše vypůjčuje některé z jeho hlavních atributů. Skupina se zde ještě více odvázala a přestože využívá tradiční instrumentář (kontrabas, cimbál, housle), tradičně už vůbec nezní. S každou další písní se Ponk předešlé nahrávce vzdalují a v některých okamžicích může být snad řeč i o rockovém groovu,  cimbálové psychedelii nebo folklórním hip-hopu!

Zatímco hudebně se v případě Diediny jedná o výrazný krok vpřed, v případě textů to tak jednoznačné není. Lidovou hudbu zde totiž často vystřídal lidový humor, kterému desítky let postupného tříbení pointy prostě chybí. 

Palec nahoru: hudebně až nečekaně zajímavé.
Palec dolů: texty občas zaostávají.
Top Track: Dycky Dobre
Zkuste zde:
 

čtvrtek 24. ledna 2019

Povodí Ohře - Povodí Ohře

Žánr: sudetský country-core
Vydáno: 6. 6. 2018
Songů: 8

Povodí Ohře: kraj v českém pohraničí, kraj s vysokou spotřebou alkoholu, kraj, kde se dealují nejen prací prášky a kraj, kde loni šedivějící rockové hvězdy okresního formátu vydaly jednu z nejlepších českých desek roku. Postaralo se o ní Povodí Ohře: superskupina, pojmenovaná stejně jako nejmenovaný státní podnik a složená ze členů kapel Esgmeq, Climatizado, Skupina Štestí a Esazlesa (tedy kapel, o kterých jste možná nikdy neslyšeli, což je ale na čase změnit).

Otisk místa původu skupiny najdeme hned v několika písních a pro Cheb a okolí to není zrovna ta nejlepší vizitka. Drsný kraj Povodí Ohře je totiž cítit dokonce i ve skladbě Ulice za Moskvou, čerpající z díla současného ruského spisovatele Andreje Rodionova. Podle slov kapely Rodionův popis zapadlých ruských čtvrtí nemá k jejich domovině daleko, i když až tak divoké to tam ještě není.

Hudebně se pochopitelně navazuje na předchozí počiny jednotlivých členů kapely a například skladba Ostrovy by se svou stopáží a typickou pompézní gradací hodila i na Společnost psů od Esazlesa. Důležitou roli ale tentokrát nečekaně hrají také vlivy country.

Palec nahoru: Sisi zase za mikrofonem!
Palec dolů: prošvihl jsem vystoupení kapely na loňské Noise párty...
Top Track: KPP

Zkuste zde:
 

úterý 22. ledna 2019

Forgotten Silence - Kras

Žánr: Yes Revival
Vydáno: 15.5. 2018
Songů: 6

Hudební chameleoni tuzemského avantgardního metalu se na svých prozatímních koncepčních nahrávkách často obraceli v čase i prostoru daleko za naše humna. Na albu Kras naopak zůstávají za pecí a posluchačům nabízí komentovanou prohlídku po CHKO Moravský kras.

Tato hodinová výprava se tentokrát nese v retro stylu sedmdesátkového prog rocku á la Yes. Metalově nabroušené pasáže nahrazují prosvětlené plochy s klávesami a akustickými kytarami, growl potom zase třeba hlásek hostujícího páně Necrococka. 

Toto aranžmá možná paradoxně podtrhuje pocit nejistoty a strachu, který kapela ve svých rozsáhlých skladbách buduje. Pro Forgotten Silence totiž Moravský kras očividně není turistickou atrakcí s naučnými stezkami. Pro svá temná zákoutí představuje spíše magicky přitažlivé místo s tajemnými stíny i skrytými průrvami, vedoucími kamsi mimo tento svět.

Palec nahoru: opět krok jinam oproti předchozím počinům.
Palec dolů: dobrým směrem?
Top Track: Wolfsgrotte 1420

Zkuste zde:
 

čtvrtek 17. ledna 2019

Severní nástupiště - O krysách a o vlcích

Žánr: písničky
Vydáno: 12. 12. 2018
Songů: 4

Klinika končí, Severní nástupiště zůstává! S aktivitami vystěhovávaného autonomního centra úzce spjatá a obdobně utopicky působící kapela se dokonce v polovině prosince se svou debutovou kazetou postarala asi o první country/tramp/folk akvizici labelu Silver Rocket.

Vystoupení Severního nástupiště je pro mě největší hudební zážitek loňského roku: bezmála desítka hipsterů v půlkruhu kolem jednoho mikrofonu, za kterým doprovází střídající se sólisty zbytek ansámblu. Jeho členové přitom rozeznívají vše od řady strunných nástrojů přes valchu po příčnou flétnu. Kromě autorských písní dávají prostor překladům Leonarda Cohena nebo Boba Dylana. Přídavku od Michala Tučného se nikdo nesměje. 

EP O krysách a o vlcích vyvrací můj strach, že nic z tohoto kouzla se nedostane na nahrávku. Dostalo. Jednoduché písničky a kolektivní zpěv fungují i zde a všechny skladby tedy hned zařazuji do svého táborákového zpěvníku.

Palec nahoru: "Umí!"
Palec dolů: proč jen čtyři skladby?
Top Track: O krysách a o vlcích

Zkuste zde: 
https://severninastupiste.tumblr.com/

sobota 12. ledna 2019

Pospiš/Sillay/Nikitin - Spev tebe

Žánr: hudební liebesbrief Americe
Vydáno: 19. 10. 2018
Songů: 12

Hudebníci Robert Pospiš, Martin Sillay a Nikolaj Nikitin patří mezi nejzajímavější osobnosti slovenské nezávislé hudební scény. S loňským albem Spev tebe se pánové poprvé dostali daleko za hranice své domoviny. Prozatím tedy ne popularitou, ale jen místem nahrávání, složením skupiny i tématem desky.

Ta je totiž poctou americkému básníku devatenáctého století Waltu Whitmanovi. Jeho vybrané texty byly nově přebásněny do slovenštiny a staly se základem alba Spev tebe. Samotná deska se poté nahrávala v New Yorku s kapelou, složenou z velké části z tamních hudebníků.

Při poslechu je jasné, že Spev tebe není jen poctou Whitmanovi, ale obecně kulturnímu odkazu Amerky. Potvrzuje to také hudební stránka desky, kdy třeba skladba Pohnutie dotykom připomene folk-rockové písničkářství dylanovského typu a hned následující Máš už sílu ó duša má zase až motownsky funkový feeling. Ke slyšení jsou náznaky gospelu, soulu nebo jazzu.

Palec nahoru: opět něco jiného a opět dobré. A k tomu obal Reinharda Kleista, oujé!
Palec dolů: pořád nejsem přesvědčen, že zrovna Whitmanova poezie je na zhudebnění to pravé.
Top Track: Mesto spí a krajina spí

Zkuste zde: 
 https://sk-sk.facebook.com/RobertPospisMartinSillayhttp://whitmantribute.bandcamp.com/album/spev-tebe

středa 9. ledna 2019

Katarzia - Antigona

Žánr: anticko-feministický pop
Vydáno: 8. 10. 2018
Songů: 8

"Toxická maskulinita," "MeeToo" a další podobné výrazy hýbaly také v uplynulém roce světem a to i tím hudebním. Žebříčkům nejlepších nahrávek roku 2018 tak dominují nahrávky, za kterými stojí ženy a jejichž písně s fenoménem ženství (a mužství) pracují. Naše končiny tuto vlnu zatím spíše ignorují a prakticky jedinou výjimkou je tak Antigona slovenské písničkářky Katarzie. 

Všechny stopy po jejích folkových začátcích jsou tentokrát perfektně zameteny pod koberec. Hlavní protagonistka  písně ve spolupráci s producentem Pjonim zabalila do nápaditého elektronického hávu a i zvukem se tak přiblížila současnému světovému popu. Důležité jsou ale pořád texty.

"Myslíš, že nemôžeme nič zmeniť / pretože sme iba ženy? / to je, moja milá, dnes už úplne inak". Na minulé desce ještě Katarzia zpívala i o srnkách a hudbě, tentokrát "sleduje krizi mužství", reaguje na smrt Jána Kuciaka a přitom "věří v dobro víc než katolický kněz." Paradoxem je, že tak palčivě aktuální a angažovaná nahrávka je zároveň soundtrack k současné adaptaci stejnojmenného Sofoklova dramatu.

Palec nahoru: potřebná nahrávka!
Palec dolů: na rozdíl od předchozích počinů chybí nosnější melodie.
Top Track: Kríza mužstva

Zkuste zde:
 https://www.facebook.com/katarziaprojekt/