neděle 17. února 2019

No Heroes - Heart Beats

Žánr: pop rock
Vydáno: 5. 10. 2018
Songů: 4

Vlastně učebnicový případ: před deseti lety měli No Heroes našlápnuto, vyhrávali hudební soutěže a dle dobových předpovědí je čekala velká budoucnost. Ta ale nepřišla a ambice zcela nenaplnil ani personálně propojený Tommy Indian. Deset let po vydání debutu Heart One se teď No Heroes vrací s jeho následovníkem ve formě EP Heart Beats.

Opakovat chyby našich předků a prorokovat skupině bůhvíco by dnes už bylo mimo mísu. Prorokovat je ale možné posluchačům a to hlavně příjemný kytarový pop rock tradičního střihu. Na čtveřici skladeb je znát skladatelská, hráčská a vlastně i aranžérská vyzrálost No Heroes a různorodě působící písně tak spojuje kromě silných melodických nápadů hlavně charismatický vokál Čechoameričana Thomase Kliky.

Všechny čtyři písně jsou na první poslech hitovky, na druhou stranu jim ale chybí to něco, čím by se skupina podstatněji vyčnívala z řady žánrově spřízněných souborů.

Palec nahoru: po všech stránkách poctivá,
Palec dolů: i když možná ne dostatečně osobitá nahrávka.
Top Track: Walking in the Streets

Zkuste zde:
https://www.facebook.com/noheroesmusic/https://bandzone.cz/noheroes

čtvrtek 7. února 2019

YM - Lorenzovi hoši

Žánr: country
Vydáno: 4. 12. 2018
Songů: 12

Členové skupiny Kiss se v roce 1986 rozhodli, že bude skvělé, když všichni zároveň vydají své sólové desky. O třicet let později přešla k obdobné taktice i skupina Květy. Už dva členové tohoto tria tak loni pod hlavičkou YM zveřejnili svá alba a zbývající třetí by se měla objevit v průběhu letošního roku.

Každé album je žánrové, perkusionista Aleš Pilgr tak stojí za elektronickým Japoncem, frontman Martin E. Kyšperský je autorem country nahrávky Lorenzovi hoši. Na té ho kromě zbytku Květů doprovází i kytarista Petr Uvira nebo Mucha. 

Kyšperského Lorenzovi hoši využívají zažitých žánrových klišé a album je tak plné postav dobrodruhů, karbaníků, tuláků, kriminálníků a psanců. V textech není daleko k výstřelům, ale naopak ani k přírodní lyrice. Podobně "předvídatelná" je i hudební stránka, ve které nechybí rezofonické kytary, banja, housle a táborákové refrény. Lorenzovi hoši dobře vyvažují poctu žánru s lehkou ironií.

Palec nahoru: hele ona je to vlastně dobrá hudba.
Palec dolů: škoda, že se jedná jen o jednorázový projekt.
Top Track: S cizíma koňma

Zkuste zde:
 https://www.facebook.com/KV%C4%9ATY-948804335206848/https://bandzone.cz/kvetyhttp://www.kapelakvety.cz/

středa 30. ledna 2019

Ponk - Diedina

Žánr: teď už fakt postfolklor
Vydáno: 14. 12. 2018
Songů: 13

Brněnští Ponk nazvali před třemi lety svou debutovou nahrávku Postfolklor a tímto výrazem označili také svou žánrovou "škatulku." Škoda, že si tento název nenechali pro aktuální řadovku, která při opěvování moravské dědiny působí futuristicky i nostalgicky zároveň.

Najazzlé úpravy lidových písní zde totiž ustoupily autorské tvorbě, která si z folklóru spíše vypůjčuje některé z jeho hlavních atributů. Skupina se zde ještě více odvázala a přestože využívá tradiční instrumentář (kontrabas, cimbál, housle), tradičně už vůbec nezní. S každou další písní se Ponk předešlé nahrávce vzdalují a v některých okamžicích může být snad řeč i o rockovém groovu,  cimbálové psychedelii nebo folklórním hip-hopu!

Zatímco hudebně se v případě Diediny jedná o výrazný krok vpřed, v případě textů to tak jednoznačné není. Lidovou hudbu zde totiž často vystřídal lidový humor, kterému desítky let postupného tříbení pointy prostě chybí. 

Palec nahoru: hudebně až nečekaně zajímavé.
Palec dolů: texty občas zaostávají.
Top Track: Dycky Dobre
Zkuste zde:
 https://www.facebook.com/ponktriohttps://bandzone.cz/ponkhttp://ponktrio.cz/

čtvrtek 24. ledna 2019

Povodí Ohře - Povodí Ohře

Žánr: sudetský country-core
Vydáno: 6. 6. 2018
Songů: 8

Povodí Ohře: kraj v českém pohraničí, kraj s vysokou spotřebou alkoholu, kraj, kde se dealují nejen prací prášky a kraj, kde loni šedivějící rockové hvězdy okresního formátu vydaly jednu z nejlepších českých desek roku. Postaralo se o ní Povodí Ohře: superskupina, pojmenovaná stejně jako nejmenovaný státní podnik a složená ze členů kapel Esgmeq, Climatizado, Skupina Štestí a Esazlesa (tedy kapel, o kterých jste možná nikdy neslyšeli, což je ale na čase změnit).

Otisk místa původu skupiny najdeme hned v několika písních a pro Cheb a okolí to není zrovna ta nejlepší vizitka. Drsný kraj Povodí Ohře je totiž cítit dokonce i ve skladbě Ulice za Moskvou, čerpající z díla současného ruského spisovatele Andreje Rodionova. Podle slov kapely Rodionův popis zapadlých ruských čtvrtí nemá k jejich domovině daleko, i když až tak divoké to tam ještě není.

Hudebně se pochopitelně navazuje na předchozí počiny jednotlivých členů kapely a například skladba Ostrovy by se svou stopáží a typickou pompézní gradací hodila i na Společnost psů od Esazlesa. Důležitou roli ale tentokrát nečekaně hrají také vlivy country.

Palec nahoru: Sisi zase za mikrofonem!
Palec dolů: prošvihl jsem vystoupení kapely na loňské Noise párty...
Top Track: KPP

Zkuste zde:
 

úterý 22. ledna 2019

Forgotten Silence - Kras

Žánr: Yes Revival
Vydáno: 15.5. 2018
Songů: 6

Hudební chameleoni tuzemského avantgardního metalu se na svých prozatímních koncepčních nahrávkách často obraceli v čase i prostoru daleko za naše humna. Na albu Kras naopak zůstávají za pecí a posluchačům nabízí komentovanou prohlídku po CHKO Moravský kras.

Tato hodinová výprava se tentokrát nese v retro stylu sedmdesátkového prog rocku á la Yes. Metalově nabroušené pasáže nahrazují prosvětlené plochy s klávesami a akustickými kytarami, growl potom zase třeba hlásek hostujícího páně Necrococka. 

Toto aranžmá možná paradoxně podtrhuje pocit nejistoty a strachu, který kapela ve svých rozsáhlých skladbách buduje. Pro Forgotten Silence totiž Moravský kras očividně není turistickou atrakcí s naučnými stezkami. Pro svá temná zákoutí představuje spíše magicky přitažlivé místo s tajemnými stíny i skrytými průrvami, vedoucími kamsi mimo tento svět.

Palec nahoru: opět krok jinam oproti předchozím počinům.
Palec dolů: dobrým směrem?
Top Track: Wolfsgrotte 1420

Zkuste zde:
https://www.facebook.com/pages/FORGOTTEN-SILENCE/35118265428https://bandzone.cz/forgottensilencehttp://kras.forgottensilence.cz/

čtvrtek 17. ledna 2019

Severní nástupiště - O krysách a o vlcích

Žánr: písničky
Vydáno: 12. 12. 2018
Songů: 4

Klinika končí, Severní nástupiště zůstává! S aktivitami vystěhovávaného autonomního centra úzce spjatá a obdobně utopicky působící kapela se dokonce v polovině prosince se svou debutovou kazetou postarala asi o první country/tramp/folk akvizici labelu Silver Rocket.

Vystoupení Severního nástupiště je pro mě největší hudební zážitek loňského roku: bezmála desítka hipsterů v půlkruhu kolem jednoho mikrofonu, za kterým doprovází střídající se sólisty zbytek ansámblu. Jeho členové přitom rozeznívají vše od řady strunných nástrojů přes valchu po příčnou flétnu. Kromě autorských písní dávají prostor překladům Leonarda Cohena nebo Boba Dylana. Přídavku od Michala Tučného se nikdo nesměje. 

EP O krysách a o vlcích vyvrací můj strach, že nic z tohoto kouzla se nedostane na nahrávku. Dostalo. Jednoduché písničky a kolektivní zpěv fungují i zde a všechny skladby tedy hned zařazuji do svého táborákového zpěvníku.

Palec nahoru: "Umí!"
Palec dolů: proč jen čtyři skladby?
Top Track: O krysách a o vlcích

Zkuste zde: 
https://severninastupiste.tumblr.com/

sobota 12. ledna 2019

Pospiš/Sillay/Nikitin - Spev tebe

Žánr: hudební liebesbrief Americe
Vydáno: 19. 10. 2018
Songů: 12

Hudebníci Robert Pospiš, Martin Sillay a Nikolaj Nikitin patří mezi nejzajímavější osobnosti slovenské nezávislé hudební scény. S loňským albem Spev tebe se pánové poprvé dostali daleko za hranice své domoviny. Prozatím tedy ne popularitou, ale jen místem nahrávání, složením skupiny i tématem desky.

Ta je totiž poctou americkému básníku devatenáctého století Waltu Whitmanovi. Jeho vybrané texty byly nově přebásněny do slovenštiny a staly se základem alba Spev tebe. Samotná deska se poté nahrávala v New Yorku s kapelou, složenou z velké části z tamních hudebníků.

Při poslechu je jasné, že Spev tebe není jen poctou Whitmanovi, ale obecně kulturnímu odkazu Amerky. Potvrzuje to také hudební stránka desky, kdy třeba skladba Pohnutie dotykom připomene folk-rockové písničkářství dylanovského typu a hned následující Máš už sílu ó duša má zase až motownsky funkový feeling. Ke slyšení jsou náznaky gospelu, soulu nebo jazzu.

Palec nahoru: opět něco jiného a opět dobré. A k tomu obal Reinharda Kleista, oujé!
Palec dolů: pořád nejsem přesvědčen, že zrovna Whitmanova poezie je na zhudebnění to pravé.
Top Track: Mesto spí a krajina spí

Zkuste zde: 
 https://sk-sk.facebook.com/RobertPospisMartinSillayhttp://whitmantribute.bandcamp.com/album/spev-tebe

středa 9. ledna 2019

Katarzia - Antigona

Žánr: anticko-feministický pop
Vydáno: 8. 10. 2018
Songů: 8

"Toxická maskulinita," "MeeToo" a další podobné výrazy hýbaly také v uplynulém roce světem a to i tím hudebním. Žebříčkům nejlepších nahrávek roku 2018 tak dominují nahrávky, za kterými stojí ženy a jejichž písně s fenoménem ženství (a mužství) pracují. Naše končiny tuto vlnu zatím spíše ignorují a prakticky jedinou výjimkou je tak Antigona slovenské písničkářky Katarzie. 

Všechny stopy po jejích folkových začátcích jsou tentokrát perfektně zameteny pod koberec. Hlavní protagonistka  písně ve spolupráci s producentem Pjonim zabalila do nápaditého elektronického hávu a i zvukem se tak přiblížila současnému světovému popu. Důležité jsou ale pořád texty.

"Myslíš, že nemôžeme nič zmeniť / pretože sme iba ženy? / to je, moja milá, dnes už úplne inak". Na minulé desce ještě Katarzia zpívala i o srnkách a hudbě, tentokrát "sleduje krizi mužství", reaguje na smrt Jána Kuciaka a přitom "věří v dobro víc než katolický kněz." Paradoxem je, že tak palčivě aktuální a angažovaná nahrávka je zároveň soundtrack k současné adaptaci stejnojmenného Sofoklova dramatu.

Palec nahoru: potřebná nahrávka!
Palec dolů: na rozdíl od předchozích počinů chybí nosnější melodie.
Top Track: Kríza mužstva

Zkuste zde:
 https://www.facebook.com/katarziaprojekt/

pátek 4. ledna 2019

Ministerstvo popu - Třídní sraz

Žánr: Vypsaná Mňága
Vydáno: 14. 12. 2018
Songů: 12

Od svého vzniku přicházel písničkářský projekt Děti mezi reprákama každý podzim s novou nahrávkou. Tato tradice byla sice protentokrát porušena, fanoušci vypravěče Dominika Zezuly ale přesto o svou pravidelnou dávku emocí loňský rok nepřišli.

Konec roku totiž přinesl jeden z nejzajímavějších hudebních konceptů za dlouhou dobu: Třídní sraz od nového projektu Ministerstvo popu, seskupeného právě kolem Zezuly. To se svou deskou hrdě hlásí k odkazu tuzemského pop-rocku, prezentovaného hlavně kapelou Mňága a Žďorp.

Zezulovou textařskou doménou je charakteristika postav a situací a v tomto ohledu se mohl na Třídním srazu vyřádit. Každá skladba totiž skicuje osudy jednoho z návštěvníků (překvapivě) třídního srazu, uspořádaného na výročí deseti let od maturity. Skvělý nápad s ambicemi generační výpovědi kazí jen pocit hudební nedotaženosti, projevující se například splýváním jednotlivých skladeb. 

Palec nahoru: koncept, nejlepší facebooková událost v dosavadní historii vesmíru,...
Palec dolů: absence saxofonu a kláves!
Top Track: Milan

Zkuste zde: