Vladimír Mišík - Jednou tě potkám

Žánr: folk rock
Vydáno: 4. 10. 2019
Songů: 14

Také letošní rok přinesl další příspěvek do vděčné série "mladí muzikanti točí se svými hrdiny desky o stáří." Po Václavu Neckářovi nebo Wabim Daňkovi tentokrát přišel na řadu Vladimír Mišík. A i v jeho případě se jedná o jeden z vrcholů hudebníkovy (dnes již více než půl století trvající) kariéry, což potvrzuje i fakt, že jeho recenze málokdy sahají po menším než stoprocentním hodnocení.

Album Jednou tě potkám přirozeně pokračuje v cestě, nastoupené už Mišíkovou eponymní nahrávkou z roku 1976. Také zde se autorská "hospodská blues" prolínají se zhudebněnými básněmi Václava Hraběte nebo Bohuslava Reynka. V obou polohách působí Mišík autenticky a na svých 72 let také ve velmi dobré hlasové formě.

Ačkoliv se Vladimír Mišík rád označuje za rockera, hudebně měl vždy blíže k akustickému zvuku. To rozpoznal také Petr Ostrouchov, který se svým prvoligovým all stars bandem Blue Shadows písně obalil do "americana" hávu a ukázal zpěváka v odstínech, ve kterých by to s ETC nebylo možné.

Palec nahoru: vlastně obyčejné písničky, ale přesto neobyčejná nahrávka.
Palec dolů: Brothers jen tak tak balancuje na hraně patosu.
Top Track: Jednou

Zkuste zde:
 

Queer Jane - Home

Žánr: retro rock
Vydáno: 1.12. 2016
Songů: 10

Před rokem a půl vydali Queer Jane svůj debut Flowerville. Od té doby si bratislavské trio stihlo například střihnout vystoupení na Szigetu, vydat řadu videoklipů a jen tak mimochodem také obohatit předvánoční trh o druhou desku Home.

Ta je tentokrát čistě sólovým dílem frontmana skupiny. Vladimír Nosal skladby na album napsal i kompletně nahrál a zmixoval. Možná také proto je deska Home - jejíž leitmotivem je hledání domova, ať už to znamená cokoliv - osobitější než zmiňovaná debutová nahrávka.

To ale zároveň neznamená, že by se tím Queer Jane zbavili svých šedesátkových harmonií. Také aktuální řadovka je totiž milostným dopisem časům, kdy hudba byla něco víc. Její vyznění je tentokrát jen o něco více písničkářské a na první poslech ne tak lákavé, jako její předchůdce. I když, co je "nelákavé" na skladbách jako Home nebo To Be With Her?

Palec nahoru: další skvělý ponor (převážně) do šedesátých let.
Palec dolů: Home nedokáže zaujmout tak jako její předchůdce.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Home na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

Joe Karafiát - 1985-2015

Žánr: rock
Vydáno: 5.5. 2015
Songů: 17

Kytarista Joe Karafiát rozhodně nepatří k našim největším guitar heroes. Minimálně kvůli působení v kapelách Garáž a Plastic People ale důležitý je. Tyto i jeho ostatní hudební tváře ukazuje letošní výběrovka.

Ta kromě několika skladeb zmiňovaných interpretů a nebo Karafiátových dalších projektů jako Overground nebo Joe Carnation band obsahuje také kytaristovy aktuální nahrávky.

Právě ty jsou z mého pohledu nejzajímavější. Skladby jako Zodiak a Pohádka na konec představují Karafiáta jako charismatického rockového písničkáře, který má na hudební scéně místo i v roce 2015. Tyto písně totiž sice silně odkazují na tradici tuzemského undergroundu, zároveň ale nezní jako skanzen.

Výběrovka 1985-2015 je ale silná i ve starších písních. Bylo totiž z čeho vybírat.

Palec nahoru: nenápadná připomínka nenápadného (ale důležitého) hudebníka.
Palec dolů: uvítal bych sólovou nahrávku se stylem, naznačeným zmiňovanými skladbami.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte desku na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

Queer Jane - Flowerville

Žánr: retro rock
Vydáno: 24.6. 2015
Songů: 11

Říká se, že od jisté doby se hudební historie jen neustále opakuje a nic nového vlastně nevzniká. Důkazem budiž například obrovské množství interpretů, kteří se snaží oživit ve své hudbě ducha let minulých. Do této skupiny patří i bratislavští Queer Jane.

Toto slovenské trio vzývá na svém debutovém albu Flowerville (deska byla nahraná ve vesnici Kvetoslavov) šedesátá léta. Především potom popovou melodiku The Beatles a The Beach Boys.

Vlivů by se v ale dalo najít víc a Queer Jane zároveň mají spoustu vlastních nápadů, které do šedesátkové formičky dosazují. Výsledkem je tedy zábavné a bezstarostné popové album, z nějž má vlastně každá píseň pořádný hitový potenciál. A k tomu ten skvělý zvuk...

Kdyby po světě podobných kapel v současnosti neběhalo až moc, řekl bych, že Flowerville je jasná exportní záležitost.

Palec nahoru: Poctivý šedesátkový revival.
Palec dolů: Nic nového pod sluncem.

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte Flowerville na csmucic, sledujte nás i na facebooku.

Nauzea Orchestra - Dobro

Žánr: mišmaš
Vydáno: 18.2. 2015
Songů: 10

Po Inventa Storca přišel čas na další zástupce ústecké hudební scény. Letos v únoru totiž vyšla třetí řadová deska kapele Nauzea Orchestra, propojené s tamním Činoherním studiem.

Album Dobro je ze všeho nejvíce velký hudební mišmaš. Nauzea Orchestra tu bez mrknutí oka střídá industrial a noise s country a melancholickými kytárami a tvoří tak šílený padesátiminutový waitsovský cirkus. K jeho působivosti napomáhá nejen různorodá hudba, ale také jazyk písní.

Kromě angličtiny kapela ve svých skladbách už od počátku využívala také němčinu a na novince přidala do svého lingvistického arzenálu také svou mateřštinu. Deska  tak zní spíše jako pestrá kolekce skladeb různých interpretů než jako dílo jedné skupiny.


Palec nahoru: originální materiál kapely, která si jde svou cestou. Nebo spíše cestami.
Palec dolů: ona rozmatitost je někdy možná až přehnaná.

Zkuste zde:
  

Ohodnoťte Dobro na csmusic a sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Morgue Son - Večernice ~ Proplouváš

Žánr: alternativní rock
Vydáno: 19.11.2014
Songů: 8

Uherskobrodští Morgue Son rozhodně nepatří mezi kapely, které stojí pořád na jednom místě. Vývoj, který skupina prodělala před vydáním nové řadovky je ale přesto překvapivý.

Tři roky stará studiová deska představuje Morgue Son jako metalovou kapelu, která sice často pomrkává po melancho- lickopsychedelických plochách, ale vládne jí growl a těžký kov.

To loňský příspěvek do diskografie má role úplně obrácené. Kapela se tu totiž už naplno ponořila do vod melancholic- kého rocku. Hudební rozmanitost si ale udržela i zde a výsledek je tedy všechno, jen ne jednotvárný. Konečně, i ty tvrdé kořeny se dostanou na povrch.

Znáte snad lepší soundtrack k večernímu/nočnímu proplouvání městem?

Palec nahoru: i po rapidní změně žánru se laťka drží vysoko.
Palec dolů: na sílu předchozí nahrávky se ale navázat úplně nepodařilo

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Večernici na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Rebel Nation - We've Lost Cabin Pressure (EP)

Žánr: Hard Blues Rock
Vydáno: 2012
Songů: 4

Národ rebelů letos vydal své první EP. Pokud se těšíte na tvrdý punkový nářez, jdoucí tvrdě proti systému a nešvarům společnosti, máte bohužel smůlu.

Hudebně se totiž kapela pohybuje v melodickém (někdy až classic) rocku, ve kterém jsou občas slyšitelné i bluesové odbočky. Deska má navíc mírně špinavý zvuk, který dotváří skvělou atmosféru EPka.

Nejhitovější je určitě skladba Promises, ale i ostatní songy mají silné melodie a kapele se nedá odepřít osobitost a třeba závěrečná Stay The Fuck Away má i pořádně rebelský náboj.

Díky EP jsou RN jeden z mých favoritů letošní Skutečné ligy, tak se mě opovažte zklamat!

Grysomův Boltec:
Když tak poslouchám tuhle partičku, říkám si: "Jak je to možné, že mají tak málo fanoušků?" Nadějná banda, která hraje na české poměry nadprůměrný crossover. Jednoznačně kapela zasluhující pozornost.

Palec nahoru: Zvuk, Atmosféra,...
Palec dolů: Nic mě nenapadá
Konečný ortel: 85%

Celé EP k poslechu a stažení zde

BANDZONE ZDE
FACEBOOK ZDE
WEBOVKY ZDE

Lešek Semelka S.L.S. - Čas vlků

Žánr: Art rock
Vydáno: 20.1.2012
Songů: 8


Taky jste si mysleli, že Lešek Semelka už dávno není mezi živými? Posledních pár let jsem o něm prakticky neslyšel a proto mě velmi překvapilo, že Lešek Semelka vydává novou desku.

Se slovem nová bych to tady ale moc nepřeháněl. Lešek totiž naprosto ignoruje všechny trendy a jede pořád ve stejných kolejích. Pořád jsou to ty samé rozsáhlé skladby (průměrná délka skladby je kolem osmi minut) a zvuk, který musel kdekomu připadat starožitný už před léty.

Ale zase to má svůj ksicht a atmosféru. Lešek se na desce rozčiluje nad moderní dobou a vrací se k hippies, Beatles, Pavlu Vrbovi a svým starým hitům.

Pro uctívače starého DOBRÉHO českého rocku je to sázka na jistotu, ale mladé lidi to asi moc neosloví.


Oblíbíte si, pokud... jste uctívači let dávno minulých a pořád si pouštíte staré desky Collegium musicum a Blue Effectu.
Palec nahoru: Lešek má osobitý hlas a i přes svou délku mají písně spád
Palec dolů: Jen pro pamětníky
Konečný ortel: 70%

BANDZONE ZDE 
FACEBOOK ZDE 
WEBOVKY ZDE