úterý 12. listopadu 2019

Edo Klena & Klenoty - Vata

Žánr: rock
Vydáno: 26. 7. 2019
Songů: 15

Ať už jako sólový písničkář nebo jako frontman rockových kapel vystupuje více než třicet let. A přestože může v kontextu současné slovenské scény působit jako anachronistická postava z hudebního skanzenu, Edo Klena nezahálí a letos tak vydal se svými Klenoty po třech letech novou desku Vata.

Album pokračuje v tradici předchozích nahrávek. Klena je především dobrý pozorovatel a na Vatě plynule přechází z písní osobního charakteru do politiky i od humoru k filozofování. Najdeme tu tak popis detektivního pátrání po ztracených brýlích (spoiler alert: ano, byly na čele), reakci na vraždu Jána Kuciaka a jeho partnerky i trefný políček svým kolegům z hudební branže.

Klenoty jsou žánrově poměrně verzatilní a pestrosti alba pomohly i duety s Katarínami Knechtovou a Koščovou. Při poslechu nahrávky je ale zřejmé, že Klenův zpěv funguje mnohem lépe při akustičtějších polohách (Hlavne nerušiť, Bol som tu) než v rockově zatěžkaných kusech.

Palec nahoru: stará písničkářská škola (haha, to už jsem psal i u předchozí desky).
Palec dolů: stará písničkářská škola (haha, to už jsem psal i u předchozí desky).
Top Track: Bol som tu

Zkuste zde:
 

sobota 9. listopadu 2019

Ochepovsky Project - Take Care Of Me

Žánr: moderní jazz
Vydáno: 27. 4. 2019
Songů: 7

Původem ruský kytarista Igor Ochepovský kolem sebe dokázal za několik let svého pobytu na tuzemské jazzové scéně shromáždit skupinu mladých hudebníků, kteří se v rámci žánru nemají chuť ohlížet k velikánům minulosti, ale soustředí se na aktuální trendy. Po debutu I'm The Wild z roku 2017 to dokazuje také letošní Take Care Of Me, vydané pod hlavičkou Ochepovsky Project.

Novinkou oproti debutové nahrávce je přítomnost slovenské zpěvačky Kristíny Mihaľové, jejíž soulový projev je výraznou součástí hned několika skladeb. Také zbylá (bezmála) desítka zúčastněných hudebníků přináší do Ochepovsky Projectu elementy různých žánrů od klasiky k hip-hopu a výsledek je tak pro svůj eklekticismus jen těžko zařaditelný do jedné škatulky.

Album je propagováno jako "Live EP" a ačkoliv zcela bez postprodukčních zásahů se deska rozhodně neobešla, může Take Care Of Me opravdu sloužit jako působivá ukázka toho, jak mohou koncerty skupiny znít.

Palec nahoru: při koupi fyzického nosiče získáte kromě skvělé hudby i strom. Fakt!
Palec dolů: chybí určitá živelnost/divokost předchozí desky.
Top Track: Try

Zkuste zde:
  

středa 6. listopadu 2019

MC Gey - RλP​-​LIFE: Epizoda 2

Žánr: rap battle
Vydáno: 1. 10. 2019
Songů: 22

"Nevstoupíš dvakrát do téže řeky," pravil kdysi temný filozof Hérakleitos. Dva a půl tisíce let poté vzal MC Gey do rukou mikrofon a páčidlo, aby vydal druhou epizodu svého průlomového alba RλP​-​LIFE z roku 2016.

Když dvojka, tak se vším všudy. Deska obsahuje 22 skladeb, dlouhých 0:02, 0:22 nebo 2:22 minut. Stejně jako v případě jedničky prochází celým albem také leitmotiv nekonečného rapového battlu s imaginárními protivníky a tvůrčí variace na téma "tvoje holka je tak tlustá, že." Tentokrát se k němu ale přidávají také vážnější linky.

V mezidobí od vydání jedničky se totiž MC Gey stal otcem a svou dosavadní zkušenost často reflektuje i na Epizodě 2. Možná právě proto se v řadě textů věnuje také vlivu rapperů na mládež: "prázdný slova, plný účty, nová doba, mladý učíš, jak bejt nula, kluci by chtěli bejt stejnej čurák jak seš ty, maj z toho úzkosti, generace nuda." 

Palec nahoru: opět sbírka nejlepších punchlines naší scény, tentokrát i s vážnějšími podtóny.
Palec dolů: takové překvapení jako jednička už to samozřejmě není.
Top Track: Já už chci domů

Zkuste zde:
 

pondělí 4. listopadu 2019

Divnotaj - Večerní rána

Žánr: indie folk s pozounem
Vydáno: 21. 8. 2019
Songů: 4

Pod názvem Divnotaj se původně skrýval sólový písničkářský projekt kytaristy Dalibora Hrubeše (MarZ, Emozpěv). Jako v tolika jiných případech se ale také Divnotaj postupem času rozrůstal o další členy a debutové EP Večerní rána ho tak představuje v plnohodnotné kapelní sestavě.

Název alba poměrně výstižně definuje líně melancholickou náladu, která prochází všemi písněmi. Velmi působivě v tomto kontextu funguje především spojení křehkého hlasového (a vlastně i kytarového) projevu hlavního protagonisty s pozounem Štěpána Janouška.

Také ostatní hudebníci Hrubešovu kostru tvůrčím způsobem obalují a EP tak na necelých dvaceti minutách cestuje od alternativnímu folku k najazzlému rapu, přičemž možná nejsilnější je tak paradoxně právě v instrumentálních pasážích. Snad se tedy v tomto složení nejedná o jednorázový projekt, ale o ochutnávku věcí příštích.


Palec nahoru: příjemně nevtíravá a podzimně melancholická nahrávka.
Palec dolů: na písničkáře někdy až podezřele bezobsažné působící texty.
Top Track: Tak akorát

Zkuste zde: