VA - Jazz Rock Line 1971–1981

Žánr: Jazz Rock
Vydáno: 27. 1. 2020
Songů: 31

Také v letošním roce pokračuje Supraphon v tradici antologií tuzemského rocku, čerpající z bohatého archivu tohoto vydavatelství. V předchozích letech se editor Karel Deniš zaměřil na samotné kořeny "bigbítu" u nás nebo na fenomén dlouhohrající desky, v letošním pátém pokračování se dostalo na jazz rock sedmdesátých let.

Kapely s názvy jako Mahagon nebo Jazz Q, s dlouhými instrumentálními kompozicemi a pokročilou znalostí obratů sextakordů nepůsobily na představitele vládnoucího režimu nebezpečným dojmem a tento jim tedy nezasahoval do života tolik, jako jiným interpretům. Do těchto "bezpečných vod" zamířili veteráni Blue Effect, právě zde ale vznikl třeba i pozdější novovlnný Pražský výběr.

V průběhu dekády jazzrockeři fúzovali s big bandy, funkem, world music nebo synťáky. K bontonu patřily nepravidelné rytmy, nekonečná sóla a další projevy (často bezúčelné) virtuozity. Kompilace ale ve 158 minutách dokazuje, že pozdější posměšky vůči žánru nebyly vždy oprávněné.

Palec nahoru: reprezentativní přehled žánrové scény sedmdesátých let.
Palec dolů: některé skladby zestárly více než ostatní.
Top Track: Skupina Bohemia - U studánky
Zkuste zde:
 

Ochepovsky Project - Take Care Of Me

Žánr: moderní jazz
Vydáno: 27. 4. 2019
Songů: 7

Původem ruský kytarista Igor Ochepovský kolem sebe dokázal za několik let svého pobytu na tuzemské jazzové scéně shromáždit skupinu mladých hudebníků, kteří se v rámci žánru nemají chuť ohlížet k velikánům minulosti, ale soustředí se na aktuální trendy. Po debutu I'm The Wild z roku 2017 to dokazuje také letošní Take Care Of Me, vydané pod hlavičkou Ochepovsky Project.

Novinkou oproti debutové nahrávce je přítomnost slovenské zpěvačky Kristíny Mihaľové, jejíž soulový projev je výraznou součástí hned několika skladeb. Také zbylá (bezmála) desítka zúčastněných hudebníků přináší do Ochepovsky Projectu elementy různých žánrů od klasiky k hip-hopu a výsledek je tak pro svůj eklekticismus jen těžko zařaditelný do jedné škatulky.

Album je propagováno jako "Live EP" a ačkoliv zcela bez postprodukčních zásahů se deska rozhodně neobešla, může Take Care Of Me opravdu sloužit jako působivá ukázka toho, jak mohou koncerty skupiny znít.

Palec nahoru: při koupi fyzického nosiče získáte kromě skvělé hudby i strom. Fakt!
Palec dolů: chybí určitá živelnost/divokost předchozí desky.
Top Track: Try

Zkuste zde:
  

Tomáš Liška - Invisible Faces

Žánr: jazz s nádechem exotiky
Vydáno: 31.3. 2017
Songů: 8

Kontrabasista a skladatel Tomáš Liška patří mezi nejvýraznější osobnosti tuzemského (nejen) jazzu posledních let. Počet jeho hudebních projektů je až zarážející, podobně jako jejich kvalita. Z tohoto trendu nevybočuje ani deska Invisible Faces, která vyšla loni v březnu a tipem na její poslech si tedy Mikrorecenze odškrtávají další ze svých významných restů.

Liška patří mezi ty jazzmany, které to vždy přirozeně táhlo do hájemství world music. V tomuto směřování mu na nové desce napomáhá už aktuální složení jeho skupiny Invisible World, které je vpravdě multikulturní: kromě tuzemského bubeníka a perkusionisty se totiž skládá z tureckého houslisty a srbského akordeonisty.

Invisible Faces tedy do velké míry stojí na prolínání rozdílných barev jednotlivých instrumentů, přístupů ke hře na nástroj i hudebních tradic, sahajících od folklórních motivů po moderní jazz. Oproti výše řečenému působí nahrávka celistvě a zároveň až překvapivě křehce. No a do toho ještě klasicky prvotřídní vizuální zpracování!

Palec nahoru: Animal Music, Tomáš Liška a spol. To se ani nemohlo nepovést.
Palec dolů: hele asi nic, fakt dobrý to je.

Top Track: Bartaruga
Zkuste zde:
 

Michael Krasny - Doing What I Do

Žánr: funky jazz
Vydáno: 2.6. 2016
Songů: 10

Mikrorecenze jsou v hudebním vesmíru proslulé tím, že se k nahrávkám vyjadřují až ve chvíli, kdy na ně žačíná pomalu padat prach. Své pověsti blog dostává také dnešním tipem k poslechu desky Doing What I Do Michaela Krasného, která vyšla už (dramatická pauza) předloni na jaře.

Sólová deska tohoto jazzového baskytaristy (spoluhráč Laca Decziho,...) se ale dá poslouchat i s tímto zpožděním. Aktuálnost zde ostatně vůbec nehraje roli. V instrumentálním baskytarovém podání se zde totiž na ploše necelých padesáti minut setkávají například motownská klasika Papa Was a Rolling Stone, skvělá sólová interpretace Motlitby pro Martu, skladby Stevie Wondera a také několik autorských kompozic.

Ty sice nepřinášejí bůhvíjakou invenci, jako celek je ale album zábavné natolik, že poslech nesklouzává k hudbě na pozadí. To je vlastně na sólovku baskytaristy samo o sobě docela dobrá vizitka.

Palec nahoru: konečně hudba, u které si nemůžete stěžovat na nevýraznou basu.
Palec dolů: více "divočin" jako Higher Ground nebo Midnight in New York, prosím!

Top Track: Higher Ground
Zkuste zde:
 

Strom stínu a Bucinatores orchestra - Strom stínu a Bucinatores orchestra

Žánr: androš dechovka
Vydáno: 7.11. 2017
Songů: 7

Podzemně rockové trio Strom stínu v roce 2012 spojilo své síly a repertoár s jazzovým big bandem Bucinatores Orchestra, s nímž tehdy odehrálo dva koncerty a natočilo také společnou nahrávku. No a netrvalo to ani pět let a plody této zajímavé spolupráce vyšly na světlo světa prostřednictvím působivé eponymní desky, vydané loni v listopadu u Polí5.

Filosofující prog rock s kořeny v našem undergroundu se setkává s Orchestrem Gustava Broma a Charlie Parkerem. Tak nějak zní výsledná nahrávka. Na desce je znát snaha o smysluplné splynutí obou odlišných těles v jedno. Nutno dodat, že tato snaha je korunována úspěchem.

Původně spíše temnou a minimalistickou hudbu Stromu stínu dokázali Bucinatores Orchestra svým arzenálem dechových nástrojů prosvětlit a "zatraktivnit" i pro nové posluchače. Že se přitom vlastně ještě drželi na uzdě potom dokazuje jediná bucinatorská autorská skladba Viktor Reznov, až filmově obrazotvorný kaleidoskop nálad a stylů.

Palec nahoru: překvapivě vydařené spojení...
Palec dolů: ...takto na nahrávce nejspíš bohužel jednorázové.
Top Track: Zima

Zkuste zde:
 

Sledujte Mikrorecenze i na facebooku. 

Between the Plantes - Of Inner Sight

Žánr: astrální djent
Vydáno: 3.10. 2017
Songů: 9

Původně jednočlenný studiový projekt Martina Peřiny Between the Planets se rozrostl v regulérní kapelu a druhé album Of Inner Sight tyto změny odráží. Stejně jako debut Immersion into the Unknown ale zůstává i novinka věrná instrumentálnímu astrálnímu djentu.

Na nahrávce Of Inner Sight se tedy střetává atmosférický a snový (nejen) kytarový ambient s prog rockem a djentem. Ku prospěchu věci je řada hostů od zpěvačky Barbory Mochowé po saxofonistu Jørgen Munkebyho z norských Shining. Právě ve chvílích, kdy Between the Planets rozšiřují svůj typický výrazový a nástrojový arzenál, zní album také nejzajímavěji.

Je znát, že za albem stojí audiofilové. Of Inner Sight má skvělý zvuk (Escon Waldes a zakladatel BtP Martin Peřina) a pod ním řadu drobných hudebních detailů, kterých si posluchač napoprvé nevšimne.

Palec nahoru: zvuk, atmosféra, Jørgen Munkeby!
Palec dolů: jistá sterilita, která je ale vlastní celému odvětví technického metalu.
Top Track: Gravitational Collapse

Zkuste zde:
 

ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Blue Shadows - Blue Shadows

Žánr: americana
Vydáno: 2016
Songů: 14

Společně natočili hudbu k seriálu Modré Stíny. Slyšeli, že je to dobré. O rok později se tedy skladatel filmové hudby Petr Ostrouchov, jazzový bubeník Martin Novák, violoncellista Jiří Bárta a kytarista Josef Štěpánek sešli znovu...

Tentokrát z tohoto setkání vznikl eponymní debut skupiny Blue Shadows. Hodinová, převážně instrumentální nahrávka v sobě mísí odlišné hudební přístupy čtveřice hlavních protagonistů, z nichž každý se na albu podílí také jako autor. Výsledek přesto působí přirozeně a uceleně.

Deska stojí hlavně na obsáhlém arzenálu kytar a dalších strunných nástrojů. Čerpá z tradic americké hudby, nechybí jí ale vlastní rukopis. Dokáže být meditativně éterická, stejně jako rockově uzemněná. Hlavně je ale po všech stránkách nezvykle dotažená. A sakra dobrá.

Palec nahoru: náladotvorná a zároveň posluchačsky vděčná nadžánrová deska.
Palec dolů: pro většinového posluchače málo záchytných bodů.

Zkuste zde:


sledujte Mikrorecenze také na facebooku

Beránci a vlci - Beránci a vlci

Žánr: najazzlý folklór
Vydáno: 24.2. 2017
Songů: 13

Jitka Šuranská Trio, Spolek nezávislých jazzmanů, Ženský sbor z Kudlovic a RukyNaDudy: výčet hudebních těles, které se spojily v projektu Beránci a vlci. Jeho stejnojmenná deska vyšla na konci letošního února.

Jak je znát už ze seznamu účinkujících, jedná se o album, které je rozkročeno mezi několika žánry a přístupy. Nahrávka tedy obsahuje jak jednoduché a krátké lidové popěvky z okolí Beskyd, tak sedmiminutové skladby, které se po folklórním úvodu zvrhnou v jazzovou improvizaci, kde se setkávají pastýřské píšťaly s mandolínou a elektrickou kytarou.

Přitom se ale pořád nejedná o akademické hraní pro extrémně erudované posluchače. Tato nezvyklá hudební kombinace totiž dokáže být díky řadě prvoligových muzikantů atraktivní pro každého. Nejen díky tomu u nás letos budou Beránci a vlci v rámci world music hledat konkurenci jen těžko.

Palec nahoru: přirozeně znějící žánrové prolínání.
Palec dolů: na této nahrávce se slabiny hledají těžko.

Zkuste zde:
 

pokud chcete být v obraze, sledujte nás Mikrorecenze i na facebooku.

Vec - Domáce potreby

Žánr: intimní rap
Vydáno: 8.12. 2016
Songů: 6

Československá rapová scéna se už nějakou dobu motá v kruhu. Jednou z těch několika loňských desek, které v tomto žánru stojí za poslech, jsou Domáce potreby, za kterými stojí funkční veterán Vec.

Texty jsou možná až nezvykle osobní, popisují například návštěvu rodičů nebo naopak péči o vlastního potomka. Vlastně celé Domáce potreby se týkají rodiny. Těžko tu hledat nesmyslné a velkohubé honění trika, spíše dospělý pohled na svět.

Na featuring si potom Branči Kováč nezve jen kolegy z rapové branže, ale také hudebníky z alternativní scény jako je producent FVLCRVM nebo Zuzana Mikulcová. Obzvláště silná je v tomto ohledu závěrečná skladba Stále v hlavách s hostujícím Jurajem Benetinem z Korben Dallas. I v pouhých pěti skladbách tu Vec ukazuje, že jeho pozicí jen tak někdo neotřese.

Palec nahoru: suverénně jedna z nejlepších žánrových desek loňského roku.
Palec dolů: po tříletém čekání pouze pět písní?

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Domáce potreby na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Candy - Tabulitus Collapsus

Žánr: basákův sen
Vydáno: 18.10. 2016
Songů: 5

Candy, jediný přeživší z kroměřížské kapely Candy Meatworks, vydal letos se svým one man projektem už tři alba, přičemž každé je jiné a pojí je jen vysoká dávka neposlouchatelnosti.

Posluchačsky nejvděčnější je EP Tabulitus Collapsus, kde baskytaru, hlavní Candyho vyjadřovací prostředek, doplňují kromě bicích také klávesové nástroje. Kromě toho se může deska chlubit také zvukem, který by jí mohly ostatní Candyho počiny závidět.

Tabulitus Collapsus je hudební pokrm pro vyšinutce, kteří potřebují ve třech minutách jedenáctkrát změnit rytmus i tempo. Intenzivní instrumentální math rock se silným důrazem na basovou linku, který putuje od jazzu k surovějším extrémním pasážím, je v tomto ohledu vhodnou potravou. Lákadlem může být také coververze Smells Like Teen Spirit, rozfragmentovaná jako od The Residents.

Palec nahoru: šťavnatá porce obskurna.
Palec dolů: ostatní vydaná Candyho díla nedosahují kvalit Tabulitus Collapsus.

Zkuste zde:
 

sledujte mikrorecenze i na facebooku.

Kosmický žirafáč - Kosmický žirafáč 3.0.

Žánr: made by bubeník
Vydáno: 12.6. 2016
Songů: 16

I dnes je možné natočit desku, která nemá obdoby. Nebo jste snad už slyšeli o albu, které je stejným dílem "bubenickou operou" jako potrhlou rozhlasovou hrou? Debut Kosmického Žirafáče by se tak dal popsat.

Raketa Hvězdur, fungující na bubenický pohon. Pan Počítač, mozek Hvězduru. Kosmický Žirafáč, který chce zachránit planetu. Tak nějak vypadají hlavní postavy desky a divadelního projektu Kosmický Žirafáč, za kterou stojí bubeník Jaroslav Noga.

Tomu už nestačilo provozování svého hereckého umu za bicími UJD a rozhodl se naplno věnovat svému sólovému švihlému projektu. Ten je postaven na střídání dialogů, posunujících příběh a instrumentálních pasážích, ve kterých hraje samozřejmě prim rytmika. Hvězdur cestuje od jazzu přes math rock, remix fyzikální přednášky, indie pop až po šíleně poslepované hromady samplu. A je to zábava.
Palec nahoru: šílené nápady!
Palec dolů: kvůli příběhovým pasážím se může oposlouchat.

Zkuste zde:
 

lajkněte Mikrorecenze na facebooku.

Masáž - Kvok!

Žánr: akustický math rock
Vydáno: 27.06. 2015
Songů: 12

Akustická kytara, basa, bicí. Jo a taky kameny, větrák nebo growl. Deska Kvok! je dobrým adeptem na ocenění za nejpodivnější nahrávku roku.

Hlavní slovo tu má virtuos Ivan Boreš, který svou akustickou kytaru drtí stylem neslýchaným a kterému v díle zkázy pomáhají ještě dva muzikanti z prachatické úderky Gride. Převážně instrumentální album je postavené na neslučitelných spojeních, šílených změnách temp a nebo na zařazení nezvyklých zvuků. Do toho všeho připočtěme také občasný vstup hlasu, recitující (jak jinak než) podivnou Ivanovu poezii.

Pokud na vás jsou moc takoví UJD, do poslechu se raději vůbec nepouštějte. Dokonce i v případě opačném je předčasné ukončení přehrávání z vaší strany očekávaný.

Palec nahoru: originální, jedinečné, osobité, divné. První akustický math rock, který jsem slyšel.
Palec dolů: možná až moc překombinované. Respektive určitě.

Zkuste zde:


sledujte Mikrorecenze i na facebooku

Talent Transport - 1

Žánr: jazz + co dům dal
Vydáno: 30.9.2014
Songů: 9

Vladislav Šarišský, Filip Hittrich a Marián Slávka. Tato jména už něco znamenají a to i přesto, že se vlastně ještě jedná o mladíky. A co teprve, když hrají dohromady. Jako na loňském debutovém albu, natočeném po sedmi letech existence tria Talent Transport.

Pánové čerpají z toho nejlepšího, co po sobě zanechal Marek Brezovský a svým způsobem tak pokračují v jeho stopách. Považovat je za úplné epigony by ale byla donebevolající nespravedlnost.

S basou, bicími a klávesami proplouvají jazzem do jiných žánrů a při poslechu se před vámi otevře celý svět různorodých nálad a emocí. To vše až na tři výjimky instrumentálně.

"Cože, já už to zase doposlouchal? Vždyť to trvá přes hodinu a tohle bylo tak dvacet minut... No nic, tak znovu."

Palec nahoru: nápaditá muzika, která se jen tak neoposlouchá.
Palec dolů: Markův vliv je občas až moc výrazný, i když těžko říct, jestli je to vůbec mínus.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Lucas Perný - The Rondel

Žánr: experimentální hudba
Vydáno: 2013
Songů: 15

Co je poslední věc, kterou bubeník řekne před tím, než dostane kopačky v kapele? "Kluci, kdy natočíme nějaké moje písničky." Do téhle situace se asi nechtěl dostat slovenský bubeník Lucas Perný, a tak si radši dělá desky sám. Jako například loňský The Rondel.

 Deska rozhodně není prototypem klasické bubenické sólovky. Většinou se nejedná o nonstop rytmickou masturbaci a předvádění. Pestrá paleta bicích nástrojů se totiž dokáže podřídit celku.. Celku, který je založen hlavně na elektronice, díky níž zní deska občas jako soundtrack k osmdesátkovému sci-fi filmu.

The Rondel má ale spoustu tváří, obsahujících také psychedelické a ethno prvky. Vlastně každá skladba je svým způsobem jiná, za což může také angažmá mnohých hostů. Výsledkem je více než hodinový instrumentální atlas, který potěší hlavně zkušené cestovatele.

Palec nahoru: Ambiciózní Avantgardní Album
Palec dolů: Které si díky Absolutní Antihitovosti pozornost mas nikdy nenajde
Zkuste zde: (celá deska k poslechu)

Info o desce

Interpret: Lucas Perný
Album: The Rondel
Vydáno: 21.7. 2013
Země původu: Slovensko
Tracklist:
01. The Rondel (3:09)
02. Psychedelic Electroland Jam (Lucas Perny & Peter Turay & Jojo blue) (09:35)
03. Journey To Our Minds Jam (Lucas Perny & Peter Turay & Jojo blue) (10:38)
04. Zeuhl Tendiva Udea (feat. Vladislav Žemba) [Christian Vander Tribute] (02:50)
05. Intermezzo (01:03)
06. Day After Ray (Julo Fujak & Lucas Perny) [in memoriam Ray Manzarek] (03:40)
07. Alle Eirbass (03:07)
08. Drum Solo For Hospital Ghosts (02:24)
09. Post-industrial Depression (feat. Milan Perný St.) (04:37)
10. Transcendental Ego (feat. Vladislav Žemba) (02:26)
11. Moonlight Lullaby Of The Lengyel Culture (02:06)
12. Blood Of Religious Wars (03:11)
13. The Har(l)em Shake (feat. Miloslav Kollár) (02:35)
14. Ritual (00:16)
15. Instrumental Transcommunication (feat. Henry) (16:31)
Délka: 1:08:15
Vydavatelství: vydáno vlastním nákladem

(rozbalí se po kliknutí)



desku můžete ohodnotit na csmusic.cz. sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Ptáci - Sbírka motivů

Žánr: instrumentálněexperimentální rock
Vydáno: 24.12. 2013
Songů: 5

O Vánocích nadělila kapela Ptáci sobě a svým fanouškům desku Sbírka motivů. Z pohledu náhodného kolemjdoucího možná obyčejný okamžik, to by ale Sbírka motivů nesměla být debutem po osmnácti letech existence souboru.

Deska se ani nesnaží zakrýt fakt, že jejím cílem není dobýt hitparády a vydělat milióny zlaťáků, ale potěšit náročnější posluchače, kterým nevadí, že Ptáci nezpívají ani necvrlikají, ale pouze hrají.

Jak název napovídá, nejedná se o klasické skladby, ale o rozvíjené motivy, na kterých kapela pracovala v letech 1996 až 2003. Zajímavé je, že Ptáci si tu nepomáhají berličkami ve formách různých samplů a spoléhají na klasický rockový základ.

Překvapivě jsou ale motivy i tak dostatečně nosné na to, aby na sebe upoutaly pozornost vybíravých posluchačů.

Palec nahoru: netuctové a stoprocentně DIY album...
Palec dolů: ...na které je ale bohužel málokdo zvědavý.

Celá deska k poslechu zde:


 pokud chcete být v obraze, sledujte nás i na facebooku.

Xavier Baumaxa - Dawntempo

Žánr: Freak Folk
Vydáno: 03.04.2013
Songů: 25

Ač se to zdá nemožné, název dvojalba nelže a pan Buránek opravdu zvolnil. Jestli si ale myslíte, že se zpomalením přichází Baumaxa o velkou část své osobitosti, mýlíte se.

Xavi nám nejspíš pomalu dospívá. Pořád tu můžeme najít styčné body s ostatními deskami (odkazy na gypsy music nebo jazzíček), ale nová deska působí podstatně civilněji.

Nedokáži si například představit skvělý doják Mrak na jakémkoliv z jeho předchozích děl. Podstatně ubylo také sprosťáren a úplně zmizela recitace.

Nekonvenčnost ale zůstala. Spolu s ní také osobitý slovní humor, nadhled, ale také jistá dávka hořkosti. Je vidět, že Xavimu se zalíbilo jeho Coveranto, protože kromě (povětšinou) sólových skladeb s kytarou obsahuje Dawntempo také druhý disk, kde je většina skladeb desky nahrána za doprovodu kapely.

Palec nahoru: Skvělý obal a booklet.
Palec dolů: Zařazení pár ne zrovna dobrých skladeb.

                                        Zkuste zde:

Esazlesa/Five seconds to leave - 12'' Split

Žánr: Prostě Esa a sekundy...
Vydáno: 2012
Songů: 7

Na tomhle splitku se spojily dvě tuzemské podzemní kapely, jejichž hudba sice není pro každého, ale jejichž hudba je zatraceně dobrá a působivá...

Esa vyběhli z lesa z další dávkou opravdového zhnusení nad dnešní dobou a po svém zvyku ho do posluchačů hustí jak screamem, tak i atmosférickou hudební složkou. Obzvlášť Průměrný děti historie jsou tesánídokamenehodnou hitovkou, která prostě má co říct.

To Five second to leave neříkají nic. Alespoň slovy ne. Jejich část desky je totiž složená výhradně z rozsáhlých instrumentálních post-rockových skladeb, zahalených v oblacích garážového soundu.

Kapely k sobě stylově pěkně sedly a nabízí nám na ploše čtyřiceti minut krutou protiváhu veselých rádiových songů, za což jim uctivě děkuji.

Grysomův Boltec:
Až budu potřebovat depresi do kapsy, vím po čem sáhnout.

Palec nahoru: Skvělá a víc než temná práce! 
Palec dolů: Kvůli téhle desce jsem utratil tři kila, protože jsem jí prostě musel mít na vinylu...
Konečný ortel: 90% 

Celé splitko k poslechu zde

Esazlesa Five seconds to leave
BANDZONE ZDE BANDZONE ZDE
FACEBOOK ZDE FACEBOOK ZDE  
WEBOVKY ZDE WEBOVKY ZDE