Chudák paní Popelková - Pod drnem

Žánr: underground
Vydáno: 1.4. 2016
Songů: 20

Letos na apríla vyšla deska, která opravdu působí v současné hudební nabídce jako vtip. Album Pod drnem tria Chudák paní Popelková se totiž dobrovolně vzdává všech vymožeností, které současnost přináší.

Aktuální deska této sporadicky vystupující skupiny vrací hudbu tam, kde kdysi byla. Jedná se o syrové záznamy z koncertů, které zjevně neprošly dnes tak oblíbenou postprodukcí a není v nich tak nouze o falešné tóny a hudební nedokonalosti.

Hospodskému písničkářství (nemyšleno pejorativně, fakt!) kapely ale tato forma vůbec neškodí. Pod drnem je první deska skupiny po třiceti letech její existence a zároveň je uvěřitelným svědectvím o skupině, která funguje opravdu pro radost. Díky inspiraci lidovou hudbou navíc nechybí písním zpěvnost a díky frontmanu Karlu Vepřkovi ani humor.

Palec nahoru: nadčasové hymny Do Říše nebo Chechtáky a další.
Palec dolů: možná zbytečně prvoplánové skladby typu Teplá tramvaj.

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Kaspar Melichar - Velká derniéra

Žánr: První hoře easy listening
Vydáno: 5.7. 2016
Songů: 11

Zatímco se v kuloárech šeptá o připravované nahrávce První Hoře, jádro této kapely obnovilo svůj melancholický písničkářský projekt Kaspar Melichar. Krátce po prvním vystoupení následovalo také vydání debutové desky, nazvané Velká derniéra.

Kaspar Melichar sice neobsahuje náhlé změny rytmu nebo žánru, ani klasické kapelní pitvoření, podobnosti v rukopisu se známějším sourozencem jsou přesto patrné. Osobnost Milana Urzy se totiž v poetice textů rozhodně nezapře.

Velká derniéra tak nabízí civilnější a posluchačsky přístupnější exkurzi do světa bláznů, osudí a stínů. Milan Urza se za pomoci klavíristy a "ruchaře" Bertráma proměnuje v temného šansoniéra. I v tomto obnaženějším pojetí se pánům podařilo udělat osobitou nahrávku, kterou duo trefně označuje za secesní folk. Vystihuje tím také jistou míru patosu, kterou Velká derniéra má.

Palec nahoru: skvělý krok do neznáma. Přidají si První hoře do kolekce i dětské album?
Palec dolů: nejen ve srovnání s domovskou skupinou jistá monotónnost.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Velkou derniéru na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

Šrájovo ČeSlo (31.10. 2016)

K poslechu je nový díl Šrájova ČeSla, rozhlasové verze blogu Mikrorecenze.cz. Tentokrát jsem se zaměřil na slovenskou scénu a v pořadu se tak vystřídají aktuální nahrávky Katarzie, Longitalu, Bobovo diety a Chiki-Liki Tu-A.

K poslechu zde nebo v přehrávačích tady na blogu.

Candy - Tabulitus Collapsus

Žánr: basákův sen
Vydáno: 18.10. 2016
Songů: 5

Candy, jediný přeživší z kroměřížské kapely Candy Meatworks, vydal letos se svým one man projektem už tři alba, přičemž každé je jiné a pojí je jen vysoká dávka neposlouchatelnosti.

Posluchačsky nejvděčnější je EP Tabulitus Collapsus, kde baskytaru, hlavní Candyho vyjadřovací prostředek, doplňují kromě bicích také klávesové nástroje. Kromě toho se může deska chlubit také zvukem, který by jí mohly ostatní Candyho počiny závidět.

Tabulitus Collapsus je hudební pokrm pro vyšinutce, kteří potřebují ve třech minutách jedenáctkrát změnit rytmus i tempo. Intenzivní instrumentální math rock se silným důrazem na basovou linku, který putuje od jazzu k surovějším extrémním pasážím, je v tomto ohledu vhodnou potravou. Lákadlem může být také coververze Smells Like Teen Spirit, rozfragmentovaná jako od The Residents.

Palec nahoru: šťavnatá porce obskurna.
Palec dolů: ostatní vydaná Candyho díla nedosahují kvalit Tabulitus Collapsus.

Zkuste zde:
 

sledujte mikrorecenze i na facebooku.

Timudej - Ještěně

Žánr: dadaistický kabaret
Vydáno: 21.3. 2016
Songů: 11

Kabaret Timudej otevírá své brány pouze zřídka a není se tedy čemu divit, že i po dvaceti letech její existence o této černošicko-balkánské kapele skoro nikdo neví. Možná to změní letošní deska Ještěně, vydaná pod hlavičkou Supraphonu.

Název desky odráží odvěkou oblibu skupiny Timudej v novotvarech, nesmyslech, dadaistických pojmech a textech, kterým rozumí asi jen sama kapela a nejspíše ani ta ne. Toho se tedy i na Ještěně dočkáme ve vrchovaté formě.

Kromě nechápavého úsměvu ale od posluchače skupina očekává i náročnější aktivitu. Všechny písně totiž vyzývají k tanci. Jednou prostřednictvím vtíravého electroswingu, podruhé podobně neskrývaným disco popem, potřetí třeba skrz vlivy balkánské nebo brazilské.

Zvuk je tentokrát syntetičtější a mainstreamovější, Timudej jsou ale pro svou neuchopitelnost pořád menšinová věc.

Palec nahoru: s masozřejmostí dávám palec nahoru...
Palec dolů: ...i přesto, že kvůli desce můj přehrávač obsahuje i electroswing.

Zkuste zde:
 

Sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Šrájovo ČeSlo (17.10. 2016)

K poslechu je další díl rozhlasového pořadu, vykrádající tento blog. Tématem patnáctého dílu Šrájova ČeSla je slovíčkaření a zazní skladby Ondřeje Soldána, Jananasu, Timudej, MC Geye a Prago Union. Vše samozřejmě za doprovodu zasvěceného komentáře autora tohoto blogu.

Šrájovo ČeSlo je k poslechu zde.

Živé kvety - Nové poschodia

Žánr: městský folk/rock
Vydáno: 10.6. 2016
Songů: 10

Na jubilejní desáté album bratislavské stálice Živé kvety se čekalo čtyři roky, nejdéle v historii souboru. Stejně jako v případě předchozí desky Oľga, Ideš Svojím Tempom! se skupina pohybuje více v oblasti intimního písničkářství.

Dějištěm většiny skladeb desky je Bratislava, na kterou Lucie Piussi často nahlíží s nostalgií, dokáže jí ale vmést do tváře působivý rozsudek, nekrolog a vyznání lásky dohromady ve formě opusu Bratislava II.

To platí pro celou desku, která je na poměry skupiny poměrně smířlivá a optimistická, nezapomíná ale ani na zdravou dávku angažovanosti, jejíž produktem je například rapem střižený hit To, čo nás spája.

Živé kvety vždy patřily mezi skupiny, u kterých se vyplatí jít hlavně po textové stránce. Nové poschodia totiž ukazují kapelu poetičtější než kdy předtím.

Palec nahoru: skvělý zvuk od Lososound, angažování Joža Bariny.
Palec dolů: možná právě v této době by se hodila spíše političtější tvář skupiny.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte desku na csmusic, poslechněte si vyprávění o albu ve Šrájovo ČeSle.

RozpoR - Radikalná ľudskosť

Žánr: hudba s názorem
Vydáno: 30.3. 2016
Songů: 6

"Muzika je skvělá, když je v ní víc myšlenek než kytarovejch sól," hlásali v osdesátkách Dead Kennedys. Letošní desetipalec bratislavských RozpoR tyto nároky Jello Biafry pro skvělou muziku splňuje.

Na rozdíl od spousty ostatních kapel scény totiž RozpoR pořád neunavilo stát si za svým a vykřičet do světa svou filosofii a názory. Ostatně také RozpoR mají talent na texty, které je jedna radost citovat. Slyš například slogan "Písať songy s postojom, to je snaď normálne. Nie je na tom nič extrémne či radikálne," který zazní v titulní a dost dobře možná také nejlepší skladbě desky.

S punkovou přímočarostí textů tentokrát trochu kontrastuje stránka hudební, kde se skupina nebála použít banjo, akustické kytary a nebo jednu z písní přímo postavit na citaci Gershwina. Což samozřejmě neznamená, že se nedočkáme klasických punkrockových sypaček.

Palec nahoru: hudba s názorem a "vlastným xichtem..."
Palec dolů: ...která je dnes bohužel nedostatkovým zbožím.

Zkuste zde:
 

sledujte nás i na facebooku.

Master's Hammer - Formulae

Žánr: Vracejte konve na místa
Vydáno: 30.5. 2016
Songů: 15

František Štorm se očividně nerad nudí, a tak když polevily aktivity, spojené s projektem Mortal Cabinet, vrhl se na další desku Master's Hammer. Ta vyšla letos v květnu pod názvem Formulae.

Deska je typickým produktem Master's Hammer od dob vydání alba Vracejte konve na místo. Nejednotvárný a přesto od prvních vteřin osobitého kytarového oparu rozpoznatelný rukopis, ironicky nihilistické a tentokrát také trochu vulgární texty, mísící archaickou mluvu s předpovědí apokalypsy a samozřejmě ikonické chrčení Františka Štorma, doplňované občasnými melodickými úlety páně Necrococka.

Oproti předchozí nahrávce Vagus Vetus stojí Formulae na živých bicích a komplikovanějších strukturách, umožňujících větší trvanlivost. Na druhou stranu ale mohou zlé jazyky tvrdit, že se jedná pouze o další datadisk ke Konvím.

Palec nahoru: prostě hudební kombinace zralá na zápis do UNESCO.
Palec dolů: občasné sluchové deja vu, přehnaná stopáž.

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Prago Union - Smrt žije

Žánr: jazzrap
Vydáno: 15.7. 2016
Songů: 18

Stálá partnerka a narození dcery jsou faktory, které by kdekoho přiměly usadit se. Ne tak neposednou veršotepeckou mysl vůdce šišlámu Kata, a tak Prago Union letos vydávají pátou studiovou desku, nazvanou Smrt žije.

Hodinový verbální atentát pokračuje v trendu, nastaveném předchozími deskami, ukutěnými ve Strojovně. Jakoby Kato tvořil odstřižen od dění na současné hip-hopové scéně, udržuje si svůj osobitý, i když možná trochu přežitý rukopis.

Ani po tisících rýmů mistrovi pořád nevysychá propiska a také Smrt žije je tak obsáhlou sbírkou dvojsmyslů, jejichž vysoká koncentrace přímo volá po opakovaném poslechu.

Ačkoliv se v názvu i v některých skladbách alba operuje se smrtí, je Smrt žije asi nejoptimističtější nahrávkou, kterou mají Prago Union na svědomí. Ne nadarmo je označovaná za oslavu života.

Palec nahoru: Kato do čítanek!
Palec dolů: vlastně nic nového pod sluncem.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Smrt žije na csmusic, sledujte nás i na facebooku.