Cermaque & Iamme - Gravitace

Žánr: písničkářství vzor 2016
Vydáno: 5.4. 2016
Songů: 13

Partnerská dvojice Jakub Čermák a Andrea Čermák Knotková strávila loni se svou roční dcerou půl roku na cestách Evropou v obytném automobilu. Na cestě stihli natočit rozhlasový a filmový dokument, napsat knížku a napsat i částečně natočit desku.

Gravitace sice z velké části odráží zážitky z cest, není to ale obdoba rodinných fotek z dovolené. Na desce si zahrálo i několik muzikantů, které Cermaque a Iamme na cestě potkali a po návratu do domoviny si na nich naopak zařádili producenti jako Martin Evžen Kyšperský z Květů nebo Marek Doubrava z kapely Hm.

Deska není ani soundtrack k road movie komedii, některé písně mají dokonce silný politický nádech a duo se vyjadřuje i k problematice uprchlické krize. Kromě toho je Gravitace zároveň ukázkou symbiózy dvou silných autorských osobností a nejspíš i jednou z folkových nahrávek roku. I když, je to vůbec ještě folk?

Palec nahoru: písničkářství vzor 2016
Palec dolů: množství lidí, kteří na desce pracovali, se odrazilo na jeho roztříštěnosti.

Zkuste zde:

pokud chcete být v obraze, sledujte nás i na facebooku.

Kovadlina - Životy těch druhých

Žánr: HC
Vydáno: 1.6. 2016
Songů: 10

Než jsme pořádně stačili oplakat konec Hanby, začal bušit na naše ušní bubínky jeho právoplatný nástupce, Kovadlina. S Hanbou personálně silně propojená skupina jede ve stejně zběsilém tempu a po rozkoukávacím EP letos vydala rovnou celou studiovku.

Životy těch druhých si udržují všechny důležité rysy svého předchůdce a to včetně toho nejdůležitějšího, frontmana Banána, jehož texty opět tnou do živého. Apatie vůči nespravedlnosti, bezohlednost, stádovitost nebo aktuální stav punkové scény. To jsou některá z témat, které deska zpracovává.

Dokáže u toho navíc být až překvapivě posluchačsky vstřícná, z nekompromisního hardcoru totiž skupina míří spíše k punk rocku. Zůstává jí ale takový mix náboje a názoru, že by jí mohl kdekdo závidět. Aktuálně Seržant Peppr pro ty, kteří jsou vytknuti mimo množinu a na silnici je uvidíte zásadně s cepínem a horolezeckou výbavou.

Palec nahoru: Krasojízda pokračuje!
Palec dolů: Snad tentokrát vydrží déle. (Oukej, to není zrovna palec dolů, co?)

Zkuste zde:
 

ohodnoťte desku na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

Jananas - To samo

Žánr: skorofolk
Vydáno: 9.9. 2016
Songů: 13

Svůj nezvykle věrný fanklub letos po pěti letech potěšila novou deskou pražská skupina Jananas. Na tvorbu alba To samo bylo obětováno několik garážových vrat a reputace básníka Antonína Sovy, nedělo se tak ale zbytečně.

"One, two, three a teď přijde fór," uvádí frontwomanka a textařka Jana Infeldová desku To samo na jejím startu. Předznamenává tím téměř padesátiminutovou jízdu, plnou ironie a slovních hříček, v jejichž kadenci i kvalitě bez problému drží krok s Katem nebo MC Geyem.

A když už náhodou hlášky omrzí, pořád tu máme stránku hudební, kde se skupina výrazně vzdálila své folkové koncertní podobě a naplno využila možností studia. Rozmáchlá smyčcová aranžmá a jiné fígle sice mohly desku poslat do pekel, naštěstí se tak ale nestalo a koncertně provařené skladby tak dostali pestřejší kabátky.

Palec nahoru: plácám se do kolen i při opakovaném poslechu...
Palec dolů: ...přesto hlasuji pro více skladeb ve stylu Malorážky!

Zkuste zde:
 

ohodnoťte To samo na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Vltava - Čaroděj

Žánr: Vltava
Vydáno: 1.4. 2016
Songů: 14

Vyjměte ze světa jeho pozitivnější stránky, ty ještě pořádně přikrášlete a zpívejte o tom písničky. Buď dopadnete podobně jako devadesát procent tuzemského popu a nebo se vám podaří skončit třeba jako Vltava.

Legendární kapela kolem Roberta Nebřenského letos vydala novou desku Čaroděj. Ta si částečně drží kouzlo, pro které se Vltava kdysi stala tak populární.

Po hudební stránce je deska opět příjemně pestrá, cestuje ze žánru do žánru a zároveň si udržuje svůj retro odér. Zůstává také signifikantní poezie frontmana souboru. Musím se ale přiznat, že v některých skladbách se už Nebřenský svými láskyplnými verši dostal za hranu toho, co jsem schopen ve zdraví přežít.

Bohatě to ale nahrazují skladby jako Modrooký pán, Uplakánek nebo Anděl, Princ, Hvězdy, Plyn.

Palec nahoru: "Ty co tu maroděj ať se rychle naloděj!"
Palec dolů: Varování: Hrozí předávkování láskou a optimismem!

Zkuste zde:
  

ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Michal Prokop a Framus Five - Město ER

Žánr: progresivní rock
Vydáno: 1972                                                 MikRETROcenze: občas se vyplatí sfouknout prach!
Songů: 6

Na začátku sedmdesátých let Michalu Prokopovi došlo, že dosavadní kopírování soulových vzorů asi nebude ta nejlepší hudební cesta. Se svou skupinou Framus Five tedy přešel k rockové hudbě s českými texty a vzniklo tak LP Město ER.

To je ve své podstatě hodně nevyrovnané. První stranu tvoří téměř dvacetiminutová suita Město ER s textem uznávaného básníka Josefa Kainara a hudbou, mísící v sobě rockový základ s experimenty z pole soudobé vážné hudby. Ty spolu s celou orchestrací dodal mladý skladatel Petr Hannig. Výsledkem je jeden z vrcholů tuzemského art rocku.

O poznání "obyčejněji" působí druhá, písničková strana desky. Ta obsahuje pět skladeb, z nichž některé vyčnívaly více (Tys kámen, Noc je můj den), jiné méně (Kapela). Hlavně kvůli zmiňovanému titulnímu opusu ale patří Město ER ke klenotům naší rockové historie.

A co bylo dál?
Už v průběhu natáčení desky se skupina v podstatě rozpadla. Spolupracovník Petr Hannig zamířil do bažin tuzemského popu, stejně tak i Michal Prokop, který se ale dokázal vyhrabat ven, obnovit Framus a natočit další pilíře tuzemského rocku, desky Holubí Dante (1980) nebo Kolej Yesterday (1984). V roce 2016 zazněla titulní kompozice po 45 letech naživo v doprovodu s orchestrem.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Město ER na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Pub Animals - Fatherland

Žánr: dub reggae
Vydáno: 8.4. 2016
Songů: 9

Českobudějovičtí Pub Animals na začátku dubna konečně přišli s nástupcem svého oceňovaného debutu Safar-I. Kdo má ale skupinu zafixovanou jako energickou skáčkovou jistotu, bude při poslechu Fatherlandu překvapen.

Pub Animals totiž zamířili od SKA k dalšímu z reggae subžánrů, k dubu. Celá deska je tedy pomalejší, vážnější a na první poslech také jednodušší. Až při opakovaném poslechu se tedy může ukázat její pestrost a propracovanost.

Album přitom rozhodně nemá být pouze potravou sluchovodů úzké skupiny radikálních rastafariánů. Některé písně z Fatherlandu mají rysy rádiových hitů, ostatní se zase bez problémů zařadí do chill out playlistů.

Přestože se na desce kapela věnuje vážnějším tématům, je Fatherland vlastně optimistická nahrávka. Napomáhají tomu nejspíše také dvě hravé skladby opatřené českým textem.

Palec nahoru: Změna k lepšímu...
Palec dolů: ...byť možná ne tak posluchačsky vděčnému stylu.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Fatherland na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

David Stypka - Jericho

Žánr: vyspělý písničkářský pop
Vydáno: 1.7. 2016
Songů: 4

Frýdeckomístecký písničkář David Stypka se se svou kapelou Bandjeez před dvěma lety skvěle uvedl deskou Čaruj, a tak její plánovaný následovník budil velká očekávání. Možná až tak velká, že ho zpěvák před plánovaným vydáním poslal do stoupy...

Na důkaz toho, že tím svou hudební kariéru nepověsil na hřebík vydal Stypka na začátku léta čtyřpísňové EP Jericho. Pokud jsme zde o zmiňovaném debutu psali jako o desce, která je i přes svůj hitový potenciál až moc dobrá, aby se dostala do éteru, s Jerichem už to snad konečně vyjít musí.

To ale neznamená, že by šla laťka dolů a zpěvák se musel výrazně přizpůsobit popovým pravidlům. I jeho aktuální tvorba stojí pořád trochu mimo. Kromě silných melodií se může chlubit také inteligencí, charismatem a vyspělostí.

O mnohém svědčí i fakt, že kdykoliv jsem skladby z Jericha pustil, následoval vždy dotaz "Týjo, to je dobrý, kdo to je?"

Palec nahoru: Jedna z nejzajímavějších postav tuzemské popové scény.
Palec dolů: Tak na plnohodnotnou řadovku si ještě počkáme, no...

Zkuste zde:
 
ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Kosmický žirafáč - Kosmický žirafáč 3.0.

Žánr: made by bubeník
Vydáno: 12.6. 2016
Songů: 16

I dnes je možné natočit desku, která nemá obdoby. Nebo jste snad už slyšeli o albu, které je stejným dílem "bubenickou operou" jako potrhlou rozhlasovou hrou? Debut Kosmického Žirafáče by se tak dal popsat.

Raketa Hvězdur, fungující na bubenický pohon. Pan Počítač, mozek Hvězduru. Kosmický Žirafáč, který chce zachránit planetu. Tak nějak vypadají hlavní postavy desky a divadelního projektu Kosmický Žirafáč, za kterou stojí bubeník Jaroslav Noga.

Tomu už nestačilo provozování svého hereckého umu za bicími UJD a rozhodl se naplno věnovat svému sólovému švihlému projektu. Ten je postaven na střídání dialogů, posunujících příběh a instrumentálních pasážích, ve kterých hraje samozřejmě prim rytmika. Hvězdur cestuje od jazzu přes math rock, remix fyzikální přednášky, indie pop až po šíleně poslepované hromady samplu. A je to zábava.
Palec nahoru: šílené nápady!
Palec dolů: kvůli příběhovým pasážím se může oposlouchat.

Zkuste zde:
 

lajkněte Mikrorecenze na facebooku.

Šrájovo ČeSlo (14.7. 2016)

Vyšlo nové Šrájovo ČeSlo. Jeho tématem je tentokrát festival Pohoda a vystoupení, která mne na něm zaujala nejvíce. Ke slyšení jsou skladby Jany Kirschner, Bratislava Hot Serenaders nebo Núku.

Celé ČeSlo je k poslechu buď na Mixcloudu, nebo v přehrávači zde na blogu.

Holy Fanda & the Reverends - Konec cesty

Žánr: vlastně country
Vydáno: 12.12. 2015
Songů: 7

Světoběžník a multiinstrumentalista Fanda Holý vydal pod názvem Holy Fanda and the Reverends desku Konec cesty. Podle všeho se ale jedná teprve o její začátek.

Toulavé náměty skladeb a nebo užití banja odkazují k tradicím amerického country. Zároveň ale na albu najdeme až moc prvků, které se tradicím vymykají. Nejvýraznějším z nich je rozhodně trubka, která písně příjemně ozvláštňuje a posílá celou desku do jiných sfér.

Mimochodem, na albu se objeví také Jarda Svoboda se svým harmoniem a na zvukové podobě nahrávky se podílelo i studio Jámor Ondřeje Ježka. Pečeť kvality je tedy přítomna. A skoro až dylanovskou Svý sny se budete ládovat několikrát denně i přes stopáž, blížící se sedmi minutám.

Palec nahoru: "svý sny musíš střežit a nebo je přežít"
Palec dolů: ve výsledku hlavně lákadlo na věci příští.

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte Konec cesty na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.