Terne Čhave - Bo me som Rom

Žánr: rom'n'roll
Vydáno: 3.4. 2015
Songů: 12

Dnes v Praze končí světový romský festival Khamoro a Mikrorecenze na tuto událost reagují až nečekaně rychle. Dnešním hudebním mikrotipem se stává deska Bo me som Rom kapely Terne Čhave z Hradce Králové.

Terne Čhave sice v romštině znamená mladí kluci, pánové ale byly na hudební scéně pojmem už za minulého režimu. Nutno přiznat, že současná sestava je značně omlazená a podobně je to i se samotnou hudbou. Naštěstí.

Základem Bo me som Rom je sice typické romské muzikanství, na něj jsou ale nabalovány další vlivy a nebo přímo reminiscence na cizí skladby. Výsledkem je temperamentní hudba, kterou sama kapela označuje jako rom'n'roll.

Až se tedy vrátíte z protiromské demonstrace a nebo napíšete něco pěkně nenávistného na facebook, doporučuji album poslechnout. Je legálně a zdarma ke stažení a dostupné jsou i české překlady romských textů.

Palec nahoru: energická a pestrá nahrávka čirého muzikanství.
Palec dolů: někomu holt dobrá hudba nestačí.

Zkuste zde:


sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Chiki Liki Tu-a - Slzy tvý mámy, Šedivý a spol.

Žánr: pestrý rock
Vydáno: 2.3. 2015
Songů: 12

Ne, nová deska prešovských Chiki Liki Tu-a rozhodně není poctou Petru Jandovi a Olympicu, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je naopak stejně "svojská" jako její předchůdci a jako kapela samotná.

Chiki Liki Tu-a na desce předvádí své hravé pojetí hudby, která cestuje napříč žánry a nerada stojí dlouho na jednom místě. K tomu si přidejme částečně vtipné a částečně nesmyslné texty a výsledkem je deska, kterou může kdekdo odmávnout jako nebetyčnou blbost, ale jiné, mne nevyjímaje, dokáže bavit i po mnoha posleších.

Nejspíše právě kvůli textům a nebo také výrazné baskytaře mi Chiki svým způsobem připomínají pro změnu české samorosty, skupinu Vltava.

Na skladby z desky už byl vydán úctyhodný počet videoklipů a minimálně Letáky nebo Prezident stojí za shlédnutí. A za poslech samozřejmě také, to celá deska.

Palec nahoru: originální přístup, zábavná hudba.
Palec dolů: nebo že by to byla fakt jenom blbost?

Zkuste zde:
 


ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Exil 51 - Soukromé války

Žánr: pop/rock
Vydáno: 14.12. 2013
Songů: 13

Mikrorecenze slavnostně potvrzují svou pověst webu, který gratuluje k narození, když ostatní už sepisují nekrology. Dnešní Mikrotip, kapela Exil 51 a její Soukromé války, totiž pochází až z dávného roku 2013.

Přesto by byla škoda, kdyby se zde deska neobjevila. Ne, nejedná se o žádnou přehnanou alternativu nebo něco superoriginálního, liberečtí Exil 51 prostě hrají poslouchatelný pop-rock. To je ale v tuzemském měřítku vlastně takový malý zázrak.

Charismatický hlas, poměrně chytré texty a cit pro silné, hravé melodie. Asi proto poslední týdny protáčely poslední dobou mé přehrávače tuto desku více než co jiného.

Za poslech stojí zejména úvod desky. Pokud se ale dostanete třeba k Zářícím obloukům, litovat nebudete.

Palec nahoru: pop/rock, za jehož poslech se nestydím.
Palec dolů: nepříliš výrazná druhá polovina desky.

Zkuste zde:
 

 ohodnoťte Soukromé války na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Xavier Baumaxa - Pijano

Žánr: freakfolk
Vydáno: 2015
Songů: 12

Tak to vypadá, že Xavieru Baumaxovi se dawntempovské zpomalení zalíbilo. Pokračuje v něm totiž i na letošní řadovce Pijano, na kterou opět přispěli fanoušci a za jejímž přebalem stojí opět tentýž kreslíř. Že by se pan Buránek zacyklil?

Ani ne. Jako mor se ale na jeho deskách šíří vážný podtón. Tentokrát už zaplavil skoro celou druhou polovinu desky.

Ne, že by chyběl humor nebo slovíčkaření, dokonce i těch sprosťáren je teď zase docela dost. Nikdy předtím ale Baumaxa nenahrál takové "slaďáky" jako jsou Dvě labutě nebo Dej koňům napít. A co teprve unavené Tired of Life a Přestávám se umět smát...

Samozřejmě jsou tu také ujetější a zároveň typičtější příspěvky do písničkářovy fonografie, Pijano ale ukazuje, že Xavier dokáže být poslouchatelný i bez fórků.

Palec nahoru: osobitá nahrávka osobitého hýkala, co mý chtít člověk víc?
Palec dolů: Dátamtůja je podle mne hezký bonus na internetech a koncertech, ale ne na desce.

Zkuste zde:
 

 ohodnoťte Pijano na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Kyklos Galaktikos - Mezi lovci mezer

Žánr: osobitý rap
Vydáno: 10.2. 2015
Songů: 10

Zatímco Jiří Burian alias Kapitán Demo vesele brojí proti rapovým a hip-hopovým klišé, jeho bratr Jan si jich s Kyklos Galaktikos pro změnu vůbec nevšímá.

Tak tomu je i na druhé desce Mezi lovci mezer. Ta jde naopak ještě dál do hlubin undergroundu a trio tak potvrzuje svou pověst jednoho z nejoriginálnějších tuzemských souborů.

Mezi lovci mezer je pestrá sbírka zvuků, hluků, sloganů a jejich deformací, výkřiků, beatů a  především zajímavých textů.

V některých případech Kyklos přímo navazují na svůj debut Osa dobra, ale jako celek je Mezi lovci mezer propracovanější hlavně co se hudby týče. Například závěrečná skladba Zrcadlo má tedy skoro dvacet minut.

Palec nahoru: lepší než "poslední cédo se šmoulýma hitama."
Palec dolů: občas až zbytečně natahované.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte desku na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

Got Blue Balls - Counting The Days

Žánr: špinavý rock'n'rolly
Vydáno: 2.3. 2015
Songů: 11

O Got Blue Balls se na Mikrorecenzích psalo už v souvislosti s jejich debutem. Než jsem dokázal pochopit jeho obal, stačil se mu na světlo světa prodrat mladší sourozenec, Counting The Days.

Prozatím ale jen do světa jedniček a nul, protože vydání fyzického nosiče se prozatím neplánuje. Pro hudební fetišisty jako jsem já je to sice škoda, ale z hlediska ekonomického je tento krok pochopitelný.

Na Counting The Days už není hudba Got Blue Balls tak přímočará jako na eponymním debutu. Nezmizel ale rock'n'rollový náboj, který žene desku vpřed.

Na druhou stranu tu ale nenajdeme takové množství zapamatovatelných melodií. Kromě oklipovaných Mirror a Smash It Apart tak deska pouze splývá v jednu nabušenou párty.

Palec nahoru: Got Blue Balls neztratily koule.
Palec dolů: zmiňované splývání, nikde jsem nenašel texty.

Zkuste zde:


ohodnoťte Counting the Days na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

Kurkus - Octameron

Žánr: electro-pop
Vydáno: 19.2. 2015
Songů: 72

V době singlů a EPček provedli košičtí Kurkus naprosto nesmyslný krok. Jejich debut Octameron se totiž skládá z osmi disků, jejichž poslech zabere přes pět hodin.

Každé album je navíc trošku jiné. Například obsah desky Horrorpop plně odpovídá svému názvu, Interstellar zase opravdu cestuje do vesmírných dálek a celá Káre Ma Kár si vystačí s opakováním těchto tří slov.

Ve svých textech totiž kapela kromě své mateřštiny používá také angličtinu a svůj vlastní pajazyk. Hudba slovenského tria je celá postavená na minimalistickém přístupu a to jak textově, tak hudebně.

Doporučuji zejména první disk De Luxe, který vlastně shrnuje všechny hudební tváře Octameronu dohromady.

Palec nahoru: pětihodinový debut je prostě übercool
Palec dolů: ne všechny skladby stojí za opakovaný poslech

Zkuste zde:
 

 pokud chcete být v obraze, sledujte nás Mikrorecenze na facebooku.

Zlokot - Slowakische Genius

Žánr: pejsek s kočičkou revival
Vydáno: 10.11. 2014
Songů: 12

Pár špetek kytar, rapu a elektroniky v podání zásadních postav slovenské alternativy. To je Zlokot a to je Slowakische Genius, následník o rok staršího debutu Slowakische Idiot.

Slowakische Genius je jedna z hudebně nejbarevnějších desek, které jsem poslední dobou slyšel. Navíc je vlastně plná hitových skladeb jako Wu wej, PR Queen nebo Rauš.

Lyrikovy osobité příběhové texty, Lososova hudba, konečně využitý vokál Stanky Apfelové,... Dohromady to všechno až podezřele dobře šlape.

Kapele se podařilo upéct pejskokočičkovský dort, po kterém nebolí břicho, konzument má naopak chuť na další. Tak taky "prijmi Zlokot, prijmi ho!" a rozhodni se, jestli je Zlokot geniální, nebo idiotský.


Palec nahoru: originální hudební ksicht
Palec dolů: jak se má sakra jmenovat další deska? Slowakische Übermensch?

Zkuste zde:
 

ohodnoťte slovenského génia na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

The Plastic People Of The Universe - Pašijové hry velikonoční

Žánr: velikonoční androš
Vydáno: 1980                                    MikRETROcenze: občas se vyplatí sfouknout prach!
Songů: 9

Velikonoce, nejdůležitější křesťanský svátek roku, spjatý s biblickým příběhem o ukřižování Ježíše Krista. Právě tuto klasickou látku se rozhodla na konci sedmdesátých let adaptovat modla tuzemského undergroundu, The Plastic People Of The Universe.

Informovaní vědí, že podobné náměty nebyly skupině tak úplně cizí, protože saxofonista Vráťa Brabenec měl za sebou (nedokončené) studium na bohoslovecké fakultě. Právě ten se tedy ujal libreta, čerpajícího z Bible Kralické.

Hudba připadla tradičně Mejlovi Hlavsovi, který rozsáhlosti látky naplno využil a troufl si na složitější kompozice, než bylo u Plastiků do té doby zvykem.

Kapela si na Pašije vypůjčila také Pavla Zajíčka z DG 307 a v působivých sborech se vokálně prosadila i většina členů skupiny. Nejen díky tomu působí původní nahrávka i po letech silným dojmem.

A co dál? Pašijové hry velikonoční vydal v roce 1980 v Kanadě ex-Plastik Paul Wilson a nahrávka se setkala se slušným ohlasem. Pašije byly velmi důležité pro sblížení undergraundu a intelektuálů. V roce 2004 vyšla ve spolupráci s Agon Orchestra nová koncertní nahrávka Pašijových her.

Zkuste zde:
 

 ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Morgue Son - Večernice ~ Proplouváš

Žánr: alternativní rock
Vydáno: 19.11.2014
Songů: 8

Uherskobrodští Morgue Son rozhodně nepatří mezi kapely, které stojí pořád na jednom místě. Vývoj, který skupina prodělala před vydáním nové řadovky je ale přesto překvapivý.

Tři roky stará studiová deska představuje Morgue Son jako metalovou kapelu, která sice často pomrkává po melancho- lickopsychedelických plochách, ale vládne jí growl a těžký kov.

To loňský příspěvek do diskografie má role úplně obrácené. Kapela se tu totiž už naplno ponořila do vod melancholic- kého rocku. Hudební rozmanitost si ale udržela i zde a výsledek je tedy všechno, jen ne jednotvárný. Konečně, i ty tvrdé kořeny se dostanou na povrch.

Znáte snad lepší soundtrack k večernímu/nočnímu proplouvání městem?

Palec nahoru: i po rapidní změně žánru se laťka drží vysoko.
Palec dolů: na sílu předchozí nahrávky se ale navázat úplně nepodařilo

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Večernici na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.