Fallgrapp - Ostrov

Žánr: meteorologický art pop
Vydáno: 3. 4. 2020
Songů: 10

V posledních letech je na Slovensku možné pozorovat vzdýmající se vlnu ambiciózního art popu. Mezi jeho přední zástupce patří kromě Kataríny Málikové, Katarzie nebo Jany Kirschner také Fallgrapp. Toto mnohohlavé uskupení kolem producenta Juraje Líšky před pár dny vydalo třetí desku Ostrov.

Album je typickým produktem post-žánrové doby: stojí na kombinaci instrumentáře klasické hudby, jazzové kytary a basy, elektroniky, příspěvcích hostujících raperů a hlasu zpěvačky Nory Ibsenové, který to vše drží pohromadě. Tomuto arzenálu odpovídá i hudební rozkročenost nahrávky, která je tak zatím nejpestřejší prací skupiny.

Možná kvůli tomu (nebo proto, že některé skladby byly původně natočené pro filmové účely) nepůsobí výsledek úplně kompaktně. Jednotlivé skladby ale díky své mnohovrstevnatosti, bezpočtu obsažených nápadů a citu pro detail obstojí i u náročných posluchačů. A to nejen u těch tuzemských.

Palec nahoru: ideální nahrávka na dlouhé koronavirové večery v karanténě.
Palec dolů: mezi vlastnosti nahrávky patří i chlad a určitá nekonzistentnost.
Top Track: Iba ďalej kráčam (feat. Martin Matys)
Zkuste zde:
 

Klára Vytisková - Love Is Gold

Žánr: feelgood pop
Vydáno: 6. 3. 2020
Songů: 13

Jsou chvíle v životě lidském, kdy člověk přestane bojovat s větrnými mlýny, přestane se zaobírat zbytečnostmi a názory ostatních, smíří se sám se sebou a je prostě šťastný. No a přesně z tohoto "prozření" čerpá na svém druhém sólovém albu Klára Vytisková.

Oproti debutu Home přibylo na Love Is Gold synťáků a zvuk nahrávky se tak přibližuje současnému futuristicky nostalgickému světovému elektropopu. Svůj výrazný podíl na zvuku nahrávky má producent Viliam Béreš, který s Vytiskovou dříve působil v Toxique a aktuálně je členem Android Asteroid.

Nahrávka Love Is Gold je tak plná zvukově pestrých, ale zároveň ne překomplikovaných hitů. Optimismus desky může v aktuální situaci působit nepatřičně, zároveň ale nakažlivě. Už jen proto, že skladby jako Damn, All Night Long, Just Be You nebo Happy 'n' Tired svou kvalitou výrazně předčí standard českého mainstreamu.

Palec nahoru: poslechuhodný mainstream pop.
Palec dolů: pomrkávání po inspiračních zdrojích občas až příliš okaté.
Top Track: Damn
Zkuste zde:
 

Blanch - Delusion

Žánr: melancholické indíčko
Vydáno: 13. 9. 2019
Songů: 11

Kromě osvědčených jmen jako Longital, Živé kvety nebo Korben Dallas se loni u bratislavského Slnko Records představili také dva debutanti. O Milanu Andrém jsme už psali, tím druhým nováčkem je zpěvačka a kytaristka Blanch s deskou Delusion, která možná v loňských vydavatelských žních trochu zapadla.

Původně sólově vystupující písničkářka Bianca Macková se na svém debutu obklopila skvělými hudebníky, se kterými posunula své písničkářství k indie popu. Jednotlivé písně odkazují i k soulu, jazzu, baroknímu popu nebo alt country, přitom je stále spojuje melancholická nálada, charismatický hlas zpěvačky, sofistikovaná rytmika a semiakustický zvuk.

Album představuje slovenskou odpověď na vlnu melancholického ženského popu posledních let. Nahrávka je plná (v dobrém smyslu) easy-listening písniček, které by mohly skvěle zapadnout do playlistů i do rozhlasového éteru. Jen jí zatím chybí cokoliv, co by Blanch vylučovalo z řady dalších zástupkyň tohoto žánru.

Palec nahoru: profesionálně znějící debut.
Palec dolů: Blanch zatím chybí osobitý projev, některé skladby působí jako žánrová cvičení.
Top Track: Echo
Zkuste zde:
 

Nina Rosa - Discover

Žánr: world music
Vydáno: 23. 10. 2019
Songů: 10

Na tuzemské scéně je neustále co objevovat. Důkazem budiž také trio Nina Rosa v čele s houslistkou a zpěvačkou Ninou Marinovou. To si ostatně objevování vetklo do názvu své debutové nahrávky Discover. Album sice vyšlo už loni v říjnu, pokud jste se k němu ale doteď nedostali, stojí zato tuto chybu napravit.

Skupinu Nina Rosa tvoří študovaní hudebníci, v jejichž dosavadním životopisu figurují například jména jako punkový kabaret První hoře, barokně-jazzoví Transitus Irregularis nebo neošansonová Voila. Právě tvorba této skupiny se v hudbě Nina Rosa odráží možná nejvíce.

Discover stojí na akustickém zvuku a zpěvných melodiích, díky nastíněné hudební všežravosti jednotlivých členů tria je ale mnohem pestřejší. Nina Rosa tu vyzobává prvky z nespočtu žánrů a přesazuje je do nových kontextů. Neutápí se přitom v bezúčelném experimentování, zní aktuálně a umí být přístupná i pro "normální lidi".

Palec nahoru: nápaditě zaranžované písničky a zároveň vlastně jedna z desek roku.
Palec dolů: eklektičnost má za výsledek menší míru osobitosti.
Top Track: Szalej
Zkuste zde:
 

Longital - Mauna

Žánr: ambiciózní pop
Vydáno: 20. 9. 2019
Songů: 9

Na svých předchozích nahrávkách se Longital představili v tolika různých odstínech a variacích, že jeden nikdy neví, co přijde dál. Jen tedy už ze zvyku tuší, že výsledek bude stát za poslech. To platí i v případě letošní řadovky Mauna.

Všemi devíti písněmi (nebo lépe řečeno kompozicemi) prostupuje téma ticha, nahlížené z různých perspektiv a v různých situacích. Mauna jako celek tak připomíná, že v naší uspěchané a egoisticky ukřičené době plné prázdných slov, je právě ticho ctností.

I tentokrát se Longital vydávají na jiné zvukové pole: už tak hudebně verzatilní základní trio zde doplňují respektovaní jazzmani Oskar Török a Rasťo Uhrík a nebo rovnou celý orchestr. Rozsáhlá stopáž skladeb poskytuje dostatečný prostor pro práci s barvami jednotlivých nástrojů i jejich souzvuků. Výsledek tak přes důraz na akustický zvuk a přes zmiňovaný koncept nahrávky tichý rozhodně nejsou.

Palec nahoru: mistrovský soundtrack k líným chladným večerům.
Palec dolů: chybějí nosnější melodie.
Top Track: Len sme sa dívali
Zkuste zde:
 

Bert & Friends - SUPR

Žánr: astrální indiánství
Vydáno: 11. 10. 2019
Songů: 4

"Prahnu po zvuku hudebního maršmelounu," prohlásil v jednom z rozhovorů Albert Romanutti, frontman skupiny Bert & Friends. Podařilo se mu tím poměrně výstižně žánrově vymezit hudbu svého letošního čtyřpísňového EP Supr, které navazuje na virální WTF singly z předchozích let.

"Mám tě světe rád, psí láskou objímáš. Možná to je jinak, já nevim." To jsou první slova této dvacetiminutové nahrávky, kterou prostupují kromě podobně neopodstatněného optimismu také fiktivní slova, postavy i světy nebo klávesové rejstříky, kterým by se soudný člověk spíše vyhnul.

Nonsensové (alespoň pro nás, kteří nemáme přístup do encyklopedie Bertova universa) texty o astrálním indiánství nachází v pestré, hravé a vrstevnaté hudbě kapely přirozený protějšek. Výsledek je tak sice do jisté míry odpovědí na vlnu rockové neopsychedelie posledních let, ale to odpovědí velmi svéráznou.

Palec nahoru: fenomén.
Palec dolů: hype může být možná až odrazující.
Top Track: Jupíter
Zkuste zde: