sobota 25. března 2017

My Dead Cat - Simple Songs

Žánr: punk jak Brno
Vydáno: 17.12. 2016
Songů: 8

Brněnští My Dead Cat, mísící ve své tvorbě indierockovou chytlavost s punkovou dravostí a špínou, vydali nástupce skvělé nahrávky Shortcut To Hell (a splitu s Wild Tides samozřejmě). Ta by měla být podle svého názvu plná jednoduchých songů.

Oproti zmiňované nahrávce jsou Simple Songs mnohem větší sypačka, po okraj naplněná sekanými riffy. Smrad propocených triček sálá z každé skladby, klávesy a hrátky se zvukem jsou schované až kdesi za stěnou kytar.

Osm skladeb sice jede ve stylu "tři minuty a nazdar," oproti tvrzení z názvu desky ale nenabízí úplně jednoduché písničky. Simple Songs jsou při své krátké stopáži pestrou nahrávkou, která si uzobává z rockových subžánrů a posluchači nedává jinou možnost, než její poslech opakovat donekonečna. Působí totiž sympaticky autenticky.


Palec nahoru: deska se srdíčkem, headshot.
Palec dolů: já nevím ještě, něco vymyslím, jo?

Zkuste zde:
 https://www.facebook.com/MYDEADCAT1/https://mydeadcat777.bandcamp.com/http://bandzone.cz/mydeadcat

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

čtvrtek 23. března 2017

Kapitán Demo - Bez klobouku Boss

Žánr: demorap
Vydáno: 3.3. 2017
Songů: 17

Ze své ulánbátarské rezidence se po dvou letech vykutálel Kapitán Demo, aby dorazil tuzemskou rapovou scénu svou další těžkotonážní nahrávkou. Všem je totiž jasné, kdo je tu Bez klobouku Boss.

Prostřeno, čengliština, R&B, pořádná porce sebechvály, foodblogeři, Svěrák a Uhlíř, trap a nebo dopravní situace na Táborsku. To jsou jen některá z témat, kterými se tentokrát nechal Kapitán Demo ovlivnit.

Na album napěchoval mistr rovnou sedmnáct tracků a nutno přiznat, že kdyby některé z nich chyběly, albu by to jen prospělo. Naštěstí nechybí ani vyložené trefy do černého jako je Trendsetter, Českej humor nebo Kdo to má. Laťku, nastavenou na minulé desce skladbami Ovce a Láska, pokora a sluníčko, se ale podařit nepřekonalo.


Palec dolů: zklamala absence intra.
Palec nahoru: potěšila přítomnost outra.

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

čtvrtek 16. března 2017

Flattus - Selfie

Žánr: rock
Vydáno: 17.11. 2016
Songů: 11

Vlastně už stálice tuzemské rockové klubové scény Flattus se loni po dvou EP odhodlala k vydání své čtvrté dlouhohrající desky. Selfie představuje v prozatímní diskografii souboru jasný vrchol (sorry za spoiler, to jsem si měl nechat až na konec asi).

Moderně znějící, i když ve své podstatě nijak netradiční rock tu v sobě střídá nabroušené polohy s těmi akustickými a udržuje si tak pozornost posluchače po celou plochu nahrávky. Flattus se nestydí ani za silné melodie, což předvádí hlavně v hitové skladbě Děti noci. V jiných případech se tu už ale po očku pokukuje také po sterilním pop rocku.

Energie, silné nápady a charisma ve spojení s řadou dotažených maličkostí a skvělým zvukem přesto dělají ze Selfie dobrý důkaz toho, že tuzemská rocková scéna se nemusí točit jen kolem zasloužilých veteránů.

Palec nahoru: atraktivní a konkurenceschopná nahrávka.
Palec dolů: zbytečné žánrové poklesky.

Zkuste zde:
 https://cs-cz.facebook.com/billybarman.sk/http://bandzone.cz/billybarmanhttp://www.billybarman.sk/

ohodnoťte Sefie na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

sobota 11. března 2017

Ucházím - Fragmenty vášní

Žánr: nekonvenční hardcore
Vydáno: 12.11. 2016
Songů: 10

Po práci na mikrorecenzovaném projektu Retroprotest přišel konečně čas na další řadovou desku prachatických Ucházím, kde podstatná část Retroprotestu působí. Znalcům není třeba připomínat, že také tentokrát se jedná o zajímavou a zároveň těžko stravitelnou nahrávku.

Ucházím nejspíše nikdy neslyšeli o slokách, refrénech a sólech, okázale totiž ignorují tradiční písňovou stavbu. Zároveň ale také plýtvají silnými melodiemi a každou chvílí tak mění směr, kterým se skladba ubírá. Deska sice nedosahuje ani půlhodinové stopáže, její proposlouchávání ale z výše zmíněných důvodů zabere dlouhé hodiny.

Ucházím si přitom vystačí pouze s tradičním rockovým instrumentálním arzenálem, ze kterého potom citelně vyčnívá zesílená baskytara. Kapela svým přístupem připomíná teplické FPB a UJD a na tuzemské zpupkovatělé scéně působí i při vydání šesté desky jako zjevení.

Palec nahoru: extrémně natlakovaná sbírka, kterou by normální kapela naředila na několik desek.
Palec dolů: extrémně odpudivý obal nahrávky.

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze také na facebooku.

středa 8. března 2017

Katarína Maliková - Pustvopol

Žánr: postfolklor
Vydáno: 11.11. 2016
Songů: 14

Jako postfolklor označuje svou tvorbu brněnské uskupení Ponk, taková škatulka se ale dobře hodí také pro album Pustvopol, pod kterým je podepsaná Katarína Máliková. Tato její debutová deska vyšla loni v listopadu u Slnko Records.

Pustvopol čerpá z horehronského folklóru stejně jako z možností soudobé vážné hudby a alternativního popu. Střídá se tu originální pojetí lidových písní a autorské skladby Kataríny Málikové. Ty si nehrají na folklor, odráží ale pocity a nálady, které má zpěvačka se svým rodným regionem spojené.

Jak naznačuje už obal desky, nálada Pustvopolu je spíše temná, zamlžená. Zároveň také hudebně velmi bohatá, hlavní protagonistku totiž doprovází ještě šest mladých hudebníků se zkušenostmi převážně ze sféry vážné hudby. Výsledkem je tak mimořádně dotažený debut.

Palec nahoru: další (kolikátá už?) trefa do černého v podání Slko records.
Palec dolů: lidové písně ztratily svou původní zpěvnost.

Zkuste zde:


sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

čtvrtek 2. března 2017

Vec - Domáce potreby

Žánr: intimní rap
Vydáno: 8.12. 2016
Songů: 6

Československá rapová scéna se už nějakou dobu motá v kruhu. Jednou z těch několika loňských desek, které v tomto žánru stojí za poslech, jsou Domáce potreby, za kterými stojí funkční veterán Vec.

Texty jsou možná až nezvykle osobní, popisují například návštěvu rodičů nebo naopak péči o vlastního potomka. Vlastně celé Domáce potreby se týkají rodiny. Těžko tu hledat nesmyslné a velkohubé honění trika, spíše dospělý pohled na svět.

Na featuring si potom Branči Kováč nezve jen kolegy z rapové branže, ale také hudebníky z alternativní scény jako je producent FVLCRVM nebo Zuzana Mikulcová. Obzvláště silná je v tomto ohledu závěrečná skladba Stále v hlavách s hostujícím Jurajem Benetinem z Korben Dallas. I v pouhých pěti skladbách tu Vec ukazuje, že jeho pozicí jen tak někdo neotřese.

Palec nahoru: suverénně jedna z nejlepších žánrových desek loňského roku.
Palec dolů: po tříletém čekání pouze pět písní?

Zkuste zde:
 https://www.facebook.com/ozajstnyVechttps://brancikovac.bandcamp.com/

ohodnoťte Domáce potreby na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

čtvrtek 23. února 2017

Billy Barman - Dýchajúce obrazy

Žánr: moderní pop
Vydáno: 18.11. 2016
Songů: 10

Bratislavským Billy Barman se za pár let podařilo stát se festivalovým tahounem s bohatou zásobou chytlavých a zároveň chytrých hitů. Tu teď rozšířila také nová deska Dýchajúce obrazy.

Album by se dalo označit za generační, svým způsobem totiž sleduje život současné mladé generace, která neví jak naložit se svou svobodou a také s ní související odpovědností. To reflektuje jak textová stránka, tak ta hudební, která je opravdu svobodnější, než dříve.

Billy Barman experimentují s aranžérským a kompozičním pojetím písní, což bylo znát jak ze singlů Mladým chýba vojna a Sloboda, tak například z nezvykle klidné Dávno nebolo tak ticho, jejíž doprovod je tvořen jen vokály. Přitom se ale stále pohybují v posluchačsky poměrně přívětivých sférách. Jo, takhle nějak by měl vypadat současný pop.

Palec nahoru: viz předchozí větu, nechce se mi ji kopírovat.
Palec dolů: rozmělnění písničkové přímočarosti předchozích desek.

Zkuste zde:
 https://cs-cz.facebook.com/billybarman.sk/http://bandzone.cz/billybarmanhttp://www.billybarman.sk/

ohodnoťte Dýchajúce obrazy na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

pátek 17. února 2017

the.switch - the.switch

Žánr: moderní rock
Vydáno: 18.11. 2016
Songů: 12

The.switch jsou stálice tuzemského tvrdého rocku. Obdiv si zaslouží už skutečnost, že neustále hledají nové cesty a jejich hudba je vždy trochu jiná. Na konci loňského roku vydala skupina novou dlouhohrající desku. Po deseti letech.

Už na první poslech je jasné že se v případě této eponymní nahrávky jedná o velkou věc. A to i bez vědomí toho, že album vzniklo v kalifornském studiu pod dohledem renomovaného producenta Johna Goodmansona.

Skladby jsou často natlakované k prasknutí, mají bohatý zvuk a jsou esencí moderního tvrdého rocku s nádechem matematiky. Výraznou změnou prošla hlavně textová stránka, s angažováním básníka Tomáše Tajchnera totiž ubylo lyrické agrese. A když už si posluchač na tuto novou poetiku trochu zvykne, přijde cover Hejna včel od Brontosaurů. A přesně proto je deska skvělá.

Palec nahoru: precizní rocková nahrávka, kterou je radost poslouchat.
Palec dolů: oproti předchozím skladbám ubylo silnějších hooků.

Zkuste zde:
 https://www.facebook.com/theswitchczechhttp://bandzone.cz/theswitch

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

pátek 10. února 2017

Edo Klena & Klenoty - Škaredý deň v Chujave

Žánr: folkrock
Vydáno: 29.3. 2016
Songů: 15

Jeden z mála slovenských písničkářů a zároveň milovník krtečka Edo Klena vydal loni v březnu se svou skupinou Klenoty desku Škaredý deň v Chujave. Jak to tak bývá, k našim uším se nahrávka dostala až teď.

Svým archaickým vizuálem album trochu klame. Je sice pravda, že Škaredý deň v Chujave cílí spíše na konzervativnější posluchače, pokud se ale člověk pořádně zaposlouchá, zjistí, že v patnácti skladbách Klenoty cestují od folkloru přes rock a reggae až po rap. Toto hudební cestování přitom působí naprosto přirozeně.

Obsahová náplň alba se potom s nadhledem zaobírá minulostí (Zomrel estebak, Ujo Michal vzpomíná), současností (Cucham losy) a věčnými písničkářskými tématy jako je láska nebo nezastavitelné stárnutí.

Palec nahoru: stará písničkářská škola.
Palec dolů: stará písničkářská škola.

Zkuste zde:
 

 pokud chcete být v obraze, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

úterý 7. února 2017

The Drain - Bangolia

Žánr: rock'n'roll
Vydáno: 29.11. 2016
Songů: 9

Pražský kvartet The Drain je už delší dobu zárukou rozjeté párty a bylo jasné, že na tom nebude nic měnit ani po vydání další řadové desky. Bangolia ale přesto předčila většinu očekávání.

Frackovité rock'n'rolly, ve kterých se potkává plíseň garáže s leskem hitparád jasně odkazují k The Rolling Stones a dlouhé řadě jejich následovníků. Tato formule ale očividně pořád zabírá.

The Drain dokázali za šest let od předchozí nahrávky nasbírat dostatečně nosný materiál, ví kdy mají pro větší efekt ubrat plyn a smysluplně dokáží naplnit i titulní skladbu se stopáží, atakující osm minut.

Když k tomu přidáme skvělé aranže a zvuk, je jasné, že máme tu čest s nejlepší drejní nahrávkou, která je zároveň lákadlem na některý z proslulých koncertních večírků.

Palec nahoru: pořád zajímavější rock'n'rolly.
Palec dolů: ...no jasně, že už tu všechno tohle bylo.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Bangolii na csmusic, sledujte nás i na facebooku.