Korben Dallas - Stredovek

Žánr: písničkářský rock
Vydáno: 9.3. 2017
Songů: 11

Po skvělé semiakustické desce Banská Bystrica a orchestrální výběrovce Kam ideme vydává bratislavské trio Korben Dallas své čtvrté studiové album. Fanoušky gotického rocku ale nejspíše nepotěší. Název desky totiž odkazuje ke střednímu věku jejích protagonistů.

Hlas Juraje Benetina je na současné slovenské scéně pojmem a není divu, že zpěvák má na kontě nespočet hostování ve skladbách interpretů od Fallgrap po Zlokot. Nejpůsobivější je ale pořád ve spojení s domovskými Korben Dallas.

Ti se na aktuální desce Stredovek po letech (vzpomínáte ještě na Biele ráno?) opírají do kytar s agresí, kterou by u ní čekal už asi málokdo. Tyto syrové pasáže a skladby se tu jaksi samozřejmě střídají s klasickými melancholickými náladovkami, na které jsme u Korben Dallas připraveni spíše. Jen se mezi nimi tentokrát nenachází skladby s působivostí, jakou měl Otec nebo Za sklom.

Palec nahoru: kapela dělá vše pro to, aby nestála na místě a přitom si držela svůj vysoký standard.
Palec dolů: chybí hity.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Stredovek na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

Barbora Bloom - 15/7

Žánr: atmosférický pop
Vydáno: 31.10. 2016
Songů: 11

Přechod z angličtiny na mateřský jazyk očividně není pouze doménou tuzemské scény posledních let. Týká se totiž také bratislavské zpěvačky Barbory Bloom, která loni vydala svou druhou desku, nazvanou 15/7.

Premiérově slovenské texty, deklamované hlubokým hlasem Barbory Bloom ale nakonec na celé desce nejsou to nejlákavější. Tím je, minimálně pro mne, spíše vklad Erika "Lososa" Horáka, u kterého se deska točila a který se na ní nepodílel jen jako producent, ale také jako hudebník.

Právě ten posunul zpěvaččiny, v podstatě folkově písničkářské, skladby na novou úroveň a výsledkem je zvukově plná a pestrá nahrávka, která přitom působí skoro až minimalistickým dojmem. Obzvláště zajímavé jsou potom střety akustické kytary Lukáše Kyšy s Lososovými elektronickými zvuky.

Palec nahoru: změna jazyka i producenta byl rozhodně dobrý krok.
Palec dolů: některým skladbám chybí sympatická průbojnost Čierné labutě.

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Ostrov - XXX

Žánr: písničkářský rock
Vydáno: 27.12. 2016
Songů: 10

Název aktuální řadové desky skupiny Ostrov, seskupené okolo slovenského písničkáře Števo Šanty, může budit zcestné asociace. Neodkazuje se zde přitom na pornofilmy ani na béčkové snímky s Vinem Dieselem a stovkou kaskadérů. Podle textu titulní skladby se jedná pouze o nevinnou čmáranici na stěně výtahu.

Podobné obyčejnosti a maličkosti, nad kterými by se málokdo pozastavil, reflektuje také většina ostatních skladeb nahrávky. Její děj se odehrává v noci, kdy jsou lahve dopité a kdy člověk napůl přemýšlí a napůl už sní.

Výrazně nepůsobí na první poslech ani hudba samotná. Nosné, ale záměrně na pilu netlačící a slovu podřízené melodie z ní totiž vystupují až při jeho opakování.

Ve svižnějších momentech připomíná Ostrov bratislavskou Hviezdu. Soubory přitom pojí nejen barva hlasů jejich frontmanů, ale také zmiňovaný zájem o obyčejnost.

Palec nahoru: příjemně obyčejná nahrávka.
Palec dolů: (...) obyčejná nahrávka.

Zkuste zde:
 

pokud chcete být v obraze, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Beránci a vlci - Beránci a vlci

Žánr: najazzlý folklór
Vydáno: 24.2. 2017
Songů: 13

Jitka Šuranská Trio, Spolek nezávislých jazzmanů, Ženský sbor z Kudlovic a RukyNaDudy: výčet hudebních těles, které se spojily v projektu Beránci a vlci. Jeho stejnojmenná deska vyšla na konci letošního února.

Jak je znát už ze seznamu účinkujících, jedná se o album, které je rozkročeno mezi několika žánry a přístupy. Nahrávka tedy obsahuje jak jednoduché a krátké lidové popěvky z okolí Beskyd, tak sedmiminutové skladby, které se po folklórním úvodu zvrhnou v jazzovou improvizaci, kde se setkávají pastýřské píšťaly s mandolínou a elektrickou kytarou.

Přitom se ale pořád nejedná o akademické hraní pro extrémně erudované posluchače. Tato nezvyklá hudební kombinace totiž dokáže být díky řadě prvoligových muzikantů atraktivní pro každého. Nejen díky tomu u nás letos budou Beránci a vlci v rámci world music hledat konkurenci jen těžko.

Palec nahoru: přirozeně znějící žánrové prolínání.
Palec dolů: na této nahrávce se slabiny hledají těžko.

Zkuste zde:
 

pokud chcete být v obraze, sledujte nás Mikrorecenze i na facebooku.

My Dead Cat - Simple Songs

Žánr: punk jak Brno
Vydáno: 17.12. 2016
Songů: 8

Brněnští My Dead Cat, mísící ve své tvorbě indierockovou chytlavost s punkovou dravostí a špínou, vydali nástupce skvělé nahrávky Shortcut To Hell (a splitu s Wild Tides samozřejmě). Ta by měla být podle svého názvu plná jednoduchých songů.

Oproti zmiňované nahrávce jsou Simple Songs mnohem větší sypačka, po okraj naplněná sekanými riffy. Smrad propocených triček sálá z každé skladby, klávesy a hrátky se zvukem jsou schované až kdesi za stěnou kytar.

Osm skladeb sice jede ve stylu "tři minuty a nazdar," oproti tvrzení z názvu desky ale nenabízí úplně jednoduché písničky. Simple Songs jsou při své krátké stopáži pestrou nahrávkou, která si uzobává z rockových subžánrů a posluchači nedává jinou možnost, než její poslech opakovat donekonečna. Působí totiž sympaticky autenticky.


Palec nahoru: deska se srdíčkem, headshot.
Palec dolů: já nevím ještě, něco vymyslím, jo?

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Kapitán Demo - Bez klobouku Boss

Žánr: demorap
Vydáno: 3.3. 2017
Songů: 17

Ze své ulánbátarské rezidence se po dvou letech vykutálel Kapitán Demo, aby dorazil tuzemskou rapovou scénu svou další těžkotonážní nahrávkou. Všem je totiž jasné, kdo je tu Bez klobouku Boss.

Prostřeno, čengliština, R&B, pořádná porce sebechvály, foodblogeři, Svěrák a Uhlíř, trap a nebo dopravní situace na Táborsku. To jsou jen některá z témat, kterými se tentokrát nechal Kapitán Demo ovlivnit.

Na album napěchoval mistr rovnou sedmnáct tracků a nutno přiznat, že kdyby některé z nich chyběly, albu by to jen prospělo. Naštěstí nechybí ani vyložené trefy do černého jako je Trendsetter, Českej humor nebo Kdo to má. Laťku, nastavenou na minulé desce skladbami Ovce a Láska, pokora a sluníčko, se ale podařit nepřekonalo.


Palec dolů: zklamala absence intra.
Palec nahoru: potěšila přítomnost outra.

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Flattus - Selfie

Žánr: rock
Vydáno: 17.11. 2016
Songů: 11

Vlastně už stálice tuzemské rockové klubové scény Flattus se loni po dvou EP odhodlala k vydání své čtvrté dlouhohrající desky. Selfie představuje v prozatímní diskografii souboru jasný vrchol (sorry za spoiler, to jsem si měl nechat až na konec asi).

Moderně znějící, i když ve své podstatě nijak netradiční rock tu v sobě střídá nabroušené polohy s těmi akustickými a udržuje si tak pozornost posluchače po celou plochu nahrávky. Flattus se nestydí ani za silné melodie, což předvádí hlavně v hitové skladbě Děti noci. V jiných případech se tu už ale po očku pokukuje také po sterilním pop rocku.

Energie, silné nápady a charisma ve spojení s řadou dotažených maličkostí a skvělým zvukem přesto dělají ze Selfie dobrý důkaz toho, že tuzemská rocková scéna se nemusí točit jen kolem zasloužilých veteránů.

Palec nahoru: atraktivní a konkurenceschopná nahrávka.
Palec dolů: zbytečné žánrové poklesky.

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Sefie na csmusic, sledujte nás i na facebooku.

Ucházím - Fragmenty vášní

Žánr: nekonvenční hardcore
Vydáno: 12.11. 2016
Songů: 10

Po práci na mikrorecenzovaném projektu Retroprotest přišel konečně čas na další řadovou desku prachatických Ucházím, kde podstatná část Retroprotestu působí. Znalcům není třeba připomínat, že také tentokrát se jedná o zajímavou a zároveň těžko stravitelnou nahrávku.

Ucházím nejspíše nikdy neslyšeli o slokách, refrénech a sólech, okázale totiž ignorují tradiční písňovou stavbu. Zároveň ale také plýtvají silnými melodiemi a každou chvílí tak mění směr, kterým se skladba ubírá. Deska sice nedosahuje ani půlhodinové stopáže, její proposlouchávání ale z výše zmíněných důvodů zabere dlouhé hodiny.

Ucházím si přitom vystačí pouze s tradičním rockovým instrumentálním arzenálem, ze kterého potom citelně vyčnívá zesílená baskytara. Kapela svým přístupem připomíná teplické FPB a UJD a na tuzemské zpupkovatělé scéně působí i při vydání šesté desky jako zjevení.

Palec nahoru: extrémně natlakovaná sbírka, kterou by normální kapela naředila na několik desek.
Palec dolů: extrémně odpudivý obal nahrávky.

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze také na facebooku.

Katarína Maliková - Pustvopol

Žánr: postfolklor
Vydáno: 11.11. 2016
Songů: 14

Jako postfolklor označuje svou tvorbu brněnské uskupení Ponk, taková škatulka se ale dobře hodí také pro album Pustvopol, pod kterým je podepsaná Katarína Máliková. Tato její debutová deska vyšla loni v listopadu u Slnko Records.

Pustvopol čerpá z horehronského folklóru stejně jako z možností soudobé vážné hudby a alternativního popu. Střídá se tu originální pojetí lidových písní a autorské skladby Kataríny Málikové. Ty si nehrají na folklor, odráží ale pocity a nálady, které má zpěvačka se svým rodným regionem spojené.

Jak naznačuje už obal desky, nálada Pustvopolu je spíše temná, zamlžená. Zároveň také hudebně velmi bohatá, hlavní protagonistku totiž doprovází ještě šest mladých hudebníků se zkušenostmi převážně ze sféry vážné hudby. Výsledkem je tak mimořádně dotažený debut.

Palec nahoru: další (kolikátá už?) trefa do černého v podání Slko records.
Palec dolů: lidové písně ztratily svou původní zpěvnost.

Zkuste zde:


sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Vec - Domáce potreby

Žánr: intimní rap
Vydáno: 8.12. 2016
Songů: 6

Československá rapová scéna se už nějakou dobu motá v kruhu. Jednou z těch několika loňských desek, které v tomto žánru stojí za poslech, jsou Domáce potreby, za kterými stojí funkční veterán Vec.

Texty jsou možná až nezvykle osobní, popisují například návštěvu rodičů nebo naopak péči o vlastního potomka. Vlastně celé Domáce potreby se týkají rodiny. Těžko tu hledat nesmyslné a velkohubé honění trika, spíše dospělý pohled na svět.

Na featuring si potom Branči Kováč nezve jen kolegy z rapové branže, ale také hudebníky z alternativní scény jako je producent FVLCRVM nebo Zuzana Mikulcová. Obzvláště silná je v tomto ohledu závěrečná skladba Stále v hlavách s hostujícím Jurajem Benetinem z Korben Dallas. I v pouhých pěti skladbách tu Vec ukazuje, že jeho pozicí jen tak někdo neotřese.

Palec nahoru: suverénně jedna z nejlepších žánrových desek loňského roku.
Palec dolů: po tříletém čekání pouze pět písní?

Zkuste zde:
 

ohodnoťte Domáce potreby na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.