Modré Hory - Luxus Clan

Žánr: rap
Vydáno: 24.11. 2017
Songů: 12

Asi nejnestylovější rappeři slovenské scény Bene & Lyrik neboli Modré hory loni oslavili deset let společné existence. K tomuto svému výročí pánové vydali také novou desku Luxus Clan.

Modré hory si na svém novém albu žijí svůj zen, opěvují katalog každodennosti, vyznávají se ze svých dětských idolů nebo náklonnosti k beatnické literatuře, ale nebojí se komentovat ani uprchlickou krizi. Navíc pro našince díky featuringům objevují hodně zajímavé hlasy rapperů Andy the Doorbum nebo Ceschi.

Na minulé desce Modré hory vzývaly bigbít, tentokrát ho nahradilo blues. Spolu s cool jazzovými beaty i netradičním projevem obou protagonistů to dělá možná nejzajímavější československou hip-hopovou desku loňského roku.


Palec nahoru: "kámo, s tebou ma baví rap!"
Palec dolů: ne všechny featy jsou ku prospěchu věci.
Top Track: WTF Is Winnetou? (feat. Andy the Doorbum)

Zkuste zde:
 

ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku. 

Narajama - Concurrere

Žánr: prog rock s cimbálem
Vydáno: 22.9. 2017
Songů: 9

Debutová deska Vytancuj chmury kapely Narajama vyšla už před více než dvaceti lety. Kapela se ale po celou tu dobu (částečně i kvůli několikaleté hibernaci) drží spíše v ústraní tuzemské scény a je oblíbená hlavně u "těch, kteří vědí".

Také letošní nahrávka Narajamy (nejen svým názvem navazující na předchozí Convergere) stojí na nezvyklém spojení moravského folklóru s britským progresivním rockem. První prvek reprezentuje cimbál i fakt, že podstatnou část repertoáru tvoří lidové písně, druhý potom elektrické kytary a do detailu prokomponovaná struktura písní.

V těch má své místo také rozšířená rytmická sekce, aluze na východní world music nebo pocta americkým Talking Heads. Ačkoliv by se podle tohoto výčtu mohlo zdát, že Concurrere bude trpět nekonzistencí, opak je pravdou.

Palec nahoru: album, které potvrzuje pověst Narajamy jako jedné z nejlepších tuzemských neznámých kapel.
Palec dolů: letošní album míchající cokoliv s folklorem číslo 534.

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Lvmen - Mitgefangen Mitgehangen

Žánr: posthardcore
Vydáno: 8.6. 2017
Songů: 5

Comeback Lvmen a s ním související nová nahrávka po bezmála deseti letech je nejspíš pro mnohé největší tuzemskou hudební událostí posledních měsíců. A to vlastně docela oprávněně.

Album Mitgefangen Mitgehangen se tváří, jako kdyby zmiňovaný odstup mezi nahrávkami ani neexistoval a udržuje si všechny důležité atributy, které si posluchač s Lvmen spojuje: rozsáhlá stopáž, tribální nádech dusivá, valivá a temná atmosféra, prohlubovaná nasamplovanými úryvky z filmů. Jo a hlavně často taky něco úplně jiného. Od řady hostů přes ukolébavku až po Miroslava Krobota.

Mitgefangen Mitgehangen tradičně střídá agresivní kytary s ambientnějším módem, ale to jen aby mohli Lvmen znovu zaútočit s o to větší silou. Což se daří také díky nejlepšímu zvuku z dosavadní diskografie.

Palec nahoru: deska, vedle které vypadá velká část české tvrdé scény jako kotlíkáři.
Palec dolů: nahrávka končí přepracovanou první skladbou debutu Lvmen. Kruh uzavřen?
Top Track: XXV

Zkuste zde:
 
sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Nuly - Spojit

Žánr: špinavý rock
Vydáno: 16.6. 2017
Songů: 10

Skupina Nuly, trvalka českobudějovického labelu NAAB, vydala letos v červnu desku Spojit. Ta sice svým názvem navazuje na pět let starý počin Rozdělit, harmonii ale rozhodně nepřináší.

Připadám si jak ve frontě na čekání / Nic se nehýbe, nic nemění...

K noise nakročená kytarovka Nuly zůstává i na aktuální nahrávce prorokem zoufalství, outsiderství, nejistoty a nepochopení. Krátké písně stojí často jen na několika nihilismem načáchlých verších, do nekonečna opakovaných kytarových vyhrávkách a pořádných porcích šumu a zpětné vazby.

Ačkoliv možná výše zmíněné nezní jako lákavá pozvánka k poslechu, Spojit je dobrou zprávou o stavu tuzemského kytarového podzemí.

Palec nahoru: Je čas začít umírat!
Palec dolů: Je čas začít umírat!
Top Track: Tam tank

Zkuste zde:
 
Sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Shina/Solovic - Analemma

Žánr: islandský Longital revival
Vydáno: 27.11. 2017
Songů: 9

Když už se zdálo, že bratislavské Slnko records pro letošek všechny své trumfy vyložilo, přišlo z tohoto vydavatelství bez většího varování ještě společné album zpěvačky Shiny a houslisty Slavo Solovice. Jasný soundtrack letošní zimy.

Hudba na albu Analemma totiž volně plyne a v tomto klidném proudu, který svou atmosférou míří daleko na sever, se mísí elektronika s klasickými hudebními nástroji jako jsou housle nebo violoncella. Pracuje se tu právě spíše s atmosférou a zvukovými barvami, než s melodiemi.

Svými často až filmovými obrazy probouzí nahrávka fantazii posluchače, a tak je vlastně i dobře, že průměrná stopáž jednotlivých skladeb přesahuje pět minut. Zmiňované obrazotvornosti samozřejmě napomáhají i Shininy texty a hlavně zpěv, který - stejně jako v případě její domovské skupiny - je možné vnímat jako další nástroj spíše než jako nositele poselství.

Palec nahoru: jasný soundtrack letošní zimy.
Palec dolů: album lákavé hlavně svou atmosférou, spíše než melodickými nápady.
Top Track: Príliš

Zkuste zde:
 

Sledujte Mikrorecenze i na facebooku. 

Fallgrapp - V Hmle

Žánr: hmlový elektropop
Vydáno: 21.3. 2017
Songů: 11

Singlem Vlasy a debutem Rieka v roce 2014 způsobili na slovenské scéně solidní senzaci. Letos v březnu na tyto úspěchy Fallgrapp navázali vydáním druhé desky. V Hmle.

Novinka už není jen deska producenta s folklórními sklony Jureše Líšky a zpěvačky s poetickým pseudonymem Nora Ibsenová. Větší prostor dostává i zbylých šest členů Fallgrapp a také řada hostů. Samotná hudba je tedy tentokrát ještě vrstevnatější než na debutu a větší důraz je kladen na práci s hlasy.

Co zůstává jsou slovenské abstraktní texty a také chytrá práce s hudebními nástroji i motivy, mixující v sobě Afriku, Slovensko, Asii i aktuální světovou elektroniku. Přes bohatší aranže se album drží svého názvu a pohybuje se v zamlžené atmosféře. Přitom ale dokáže pořád působit poměrně přístupně a zároveň také neoposlouchatelně.

Palec nahoru: jedinečná krasojízda pokračuje.
Palec dolů: a stejně bych si dokázal představit ještě větší zapojení zbytku skupiny.

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte V Hmle na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Ospalý pohyb - Úzkosť a rozklad

Žánr: ospalý pohyb
Vydáno: 24.5. 2017
Songů: 10

Slovenský Ospalý pohyb svému jménu dělá čest. Po své dvacetileté pauze totiž na chvíli překypoval aktivitou, aby se mohl uložit k dalšímu (snad ne opět dvacetiletému) spánku. Letošní album Úzkosť a rozklad tak nejspíš zůstane na delší dobu albem posledním.

Název alba skvěle vystihuje písně, plné životní šedi, rezignace a skepse. Ty lze shrnout parafrází jednoho z veršů skladby Káva A Koniec Sveta: “Náš svět tiše zaniká... Jestli nechceš, aby to bylo zdlouhavé, vem kladivo a bouchni se po hlavě.”

Tento typ textů, vyprávěných frontmanem Martinem Burlasem za atmosférického doprovodu ospalé synťákové mlhoviny a doprovázený občas také kytarami, je ideálním soundtrackem k podzimním večerům a sílícímu chladu. Byť je možná trochu škoda, že skupina nenavázala na větší pestrost své devadesátkové verze.

Palec nahoru: další z působivých apokalyptických soundtracků.
Palec dolů: počítejte s tím, že poslech desky vám náladu nezlepší.
Top Track: Jedna kocka

Zkuste zde:
 

sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Hentai Corporation - Intracellular Pets

Žánr: dačický rock'n'rolly
Vydáno: 13.10. 2017
Songů: 9

Ačkoliv se proslavili hlavně svou divokou a frackovitou pódiovou prezentací, jsou Hentai Corporation ve skutečnosti kapelou, která s přehledem obstojí i z nahrávky. Po debutové desce s kilometrovým názvem to potvrzuje i letošní Intracellular Pets.

Dle očekávání nabízí i druhá řadová deska prvotřídní materiál, stoprocentní nasazení, nepadající řetěz a také jasnou kompaktnost celé devítiskladbové nahrávky. Právě díky ní sice při backgroundovém poslechu můžou skladby splývat v jednu dlouhou ukřičenou hlučnou šmouhu, při poslechu jen o trochu pozornějším se ale Intracellular Pets jeví jako pestrá a na tuzemské rockové prostředí nezvykle propracovaná nahrávka.

Skupina má dobře naposlouchané ikony hardrockové historie a tyto své zdroje umí zároveň překroutit v něco typicky hentaiovského. Díky tomu je nahrávka nejen zajímavá, ale hlavně zábavná.

Palec nahoru: slibný rozjezd kytarové sekce BigBoss labelu.
Palec dolů: ale jo, delší to být mohlo.
Top Track: Heaven

Zkuste zde: 
 

Ohodnoťte album na csmusic, sledujte Mikrorecenze také na facebooku.

První hoře - Křehký mechanismus pozemského štěstí

Žánr: multižánrový kabaret
Vydáno: 10.10. 2017
Songů: 16

Přední tuzemský hudební kabaret První hoře se vrací z dvouleté dovolené opět na scénu. Činí tak prostřednictvím alba s poetickým názvem Křehký mechanismus pozemského štěstí.

Lákavý mix nadsázky, pestrosti hudebního arzenálu, vyprofilované poetiky i matematiky je už léta jistotou pro tuzemské "náročné posluchače." Kapela si vybudovala svůj osobitý způsob hudebního vyjadřování a drží se ho i na své páté desce.

Výrazně se tedy nezměnilo ani klasické rozložení desky skupiny: melancholické písničkářství (jemuž dala kapela prostor i v projektu Kaspar Melichar), z filmů nebo rozhlasových her vystřižená intermezza, citace z cizí tvorby a hlavně šílené skladby, ve kterých První hoře bez mrknutí oka střídají folk s extrémním metalem, elektronikou nebo punkem.

Palec nahoru: tento koktejl prostě funguje! A to i na pátý pokus.
Palec dolů: pokud znáte dosavadní tvorbu kapely, nic nového nečekejte.
Top Track: Malej pán

Zkuste zde:
 

Ohodnoťte desku na csmusic, sledujte Mikrorecenze i na facebooku.

Nauzea Orchestra - Štěstí

Žánr: mišmaš
Vydáno: 5.10. 2017
Songů: 10

Neznalý by si mohl snadno myslet, že ústecká (i když dnes už asi spíše pražská) Nauzea Orchestra je ukázkovým příkladem optimismem skrz na skrz nasáklé kapely. Jak také jinak, když po desce Dobro letos přišla Nauzea s albem Štěstí.

Je ale třeba přiznat, že za deset let existence a čtyři natočené desky je Štěstí opravdu jejím nejprosvětlenějším a nejpřístupnějším albem. Kapela omezila angličtinu a němčinu na úkor češtiny a hned několik písní má hitový potenciál, který teď neskrývá pod hlukem zkreslených kytar a industriálního rámusu. I když i na ten samozřejmě dojde.

A když už byla řeč o tom zjednodušení, tak na druhou stranu skladby jako úvodní sedmiminutový kolos Nemyslím nebo závěrečná post-apokalyptická Duha patří k tomu nejambicióznějšímu, co kapela stvořila. I na Štěstí se prostě těžko a nakonec neúspěšně hledá jednotící linka, která by albem pricházela ať už po hudební, nebo textové stránce.

Palec nahoru: tradičně skvělá různorodá kolekce.
Palec dolů: tradičně nesoudržnost celé nahrávky.
Top Track: Možná jsme jenom starý

Zkuste zde: 
 

Ohodnoťte Štěstí na csmusic, sledujte Mikrorecenze na facebooku.